Obsah čísla 6/2016



Na titulu: LUCIE ŠAFÁŘOVÁ převzala pohár pro vítězku turnaje J&T Banka Prague Openu
Snímek: PAVEL LEBEDA

6-8
J&T Banka Prague Open
10-12
Zajímavosti ze světa
13-15
Můj příběh: Gael Monfils
16
Prosperita Open
I–XXIV
Příloha: Fiftýn plus
17
Tenis na vozíku
18-21
Před olympijskými hrami (2)
22-23
Dobře už bylo?
Věřme, že ne!
26-27
Za oponou
28
Před 20 lety (Michael Chang)
29
Trenér: David Havel
30
Kronika ze Stromovky
31-32
Dialog s Kristýnou Plíškovou

Webové publikování: Petr Barcal
Hostováno na www.rozhled.cz
Příloha Fiftýn Plus
J&T Banka Prague Open s dvojnásobnou dotací – 500 tisíc dolarů
Ve Stromovce překvapivě kralovala Lucie Šafářová
V kvalifi kaci se představilo devět českých tenistek Z Češek se v hlavní soutěži nakonec představily sestry Plíškovy, Šafářová, Hradecká, Strýcová, volné karty dostaly Vondroušová, Siniaková a jako lucky losers se z kvalifi kace do hlavní soutěže podívaly Krejčíková, Smitková a Hlaváčková – celkem deset českých tenistek Turnajovou jedničkou byla Ruska Světlana Kuzněcovová, vítězka US Open 2004 a Roland Garros 2009, čtyřku měla Australanka Samantha Stosurová, ta vyhrála US Open v roce 2011, předloňská fi nalistka australského mistrovství, Dominika Cibulková byla nasazená jako číslo sedm Velkými vítězi J&T Banka Prague Open byli diváci Obhájkyně titulu Karolína Plíšková prohrála se Šafářovou v semifi nále Šafářová: „Jsem šťastná, že se mi podařilo vyhrát turnaj v Praze, je to pro mě po té dlouhé nemoci velmi emotivní.“ Kaderka: „Turnaj J&T Banka Prague Open přišel v nejlepší čas – české tenistky jsou ve špičce světového žebříčku a přesvědčivou zárukou úspěšnosti tenisového turnaje Černošková: „Navýšení dotace byl správný krok a z J&T Banka Prague Open se stal opravdu prestižní turnaj.“ Příští rok se bude hrát J&T Banka Prague Open o týden později
Zpravodajství na straně IV a V
str.10
MOHOU PŘIJÍT O OLYMPIÁDU
BERNARD TOMIC (na snímku) a NICK KYRGIOS musí zlepšit své chování, pokud chtějí reprezentovat svoji zemi, tedy Austrálii na olympijských hrách v Rio de Janeiru. Oba hráči dostali varování od šéfky australské olympijské výpravy Kitty Chillerové, podle níž jsou pod drobnohledem i další sportovci. Bývalou moderní pětibojařku znechutilo Tomicovo znevažující chování na turnaji ve španělském hlavním městě Madridu, kde při soupeřově mečbolu držel raketu za hlavu držadlem napřed. Později prohlásil, že ho to už nezajímalo... Chillerová označila jeho chování za otřesné a nevhodné pro olympijského reprezentanta: „Jde to proti všemu, čím všichni olympionici žijí, proti všemu, co se snažíme v našem týmu vybudovat.“ Tomice za jeho vystoupení zkritizoval i první hráč světa Novak Djokovič, podle něhož Australanovi chybí oddanost sportu. A doufá, že sám jednou uzná, že to byla chyba. „Čím dřív to bude, tím lépe pro něho samotného, protože je pořád relativně mladý a rozhodně může být lepším hráčem. A on to dobře ví,“ řekl srbský tenista na jeho adresu. Tomic s dalším bouřlivákem Kyrgiosem jsou na základě postavení ve světovém žebříčku australskou jedničkou a dvojkou. Chillerová ale varovala, že olympijský výbor bude mít při schvalování nominace poslední slovo. „Nyní mohu říct jen to, že tohle není chování, které by měl předvádět některý z členů týmu, za který jsem zodpovědná,“ dodala šéfka olympijské výpravy Austrálie do Ria.
str. 31 /dialog měsíce/
Doma mně to stále nejde...
Pro většinu tenisových fanoušků zůstává ve stínu své zatím slavnější a úspěšnější sestry. KRISTÝNA PLÍŠKOVÁ, někdejší juniorská vítězka Wimbledonu, se dosud marně snaží usadit v nejlepší stovce světového žebříčku. Po povedeném startu do letošní sezony se do ní čtyřiadvacetiletá rodačka z Loun po třech letech vrátila. Díky Australian Open, kde po zdolání kvalifikace vyřadila v prvním kole domácí hvězdu Stosurovou a pak smolně z pěti mečbolů podlehla Puigové. Díky vítězství na turnaji ITF v Kreuzlingenu nebo třetímu kolu v Miami vybojovanému z kvalifikace. Tenistka s výborným servisem má proto teď jasný cíl – být mezi elitou také na konci roku. A udržet se v ní dlouhodobě. Svěřenkyně bývalého profesionála Iva Mináře, vítězka devíti turnajů na okruhu ITF v singlu a tří na podnicích WTA v deblu, je přesvědčená, že to dokáže. A sní o tom, že s dvojčetem Karolínou jednou vybojuje grandslamový titul ve čtyřhře. Jak moc jste byla zklamaná z výsledku turnaje na domácích kurtech v Praze? Hned v prvním kole jste ve třech setech prohrála s Hsieh Su-wej z Tchaj-wanu… Docela hodně. Porážky jsou víceméně pořád, ale tady jsem hodně chtěla vyhrát. Mně se ale doma obecně vůbec nedaří, už od nějakých patnácti nebo šestnácti let, když jsem hrála na Štvanici, jsem snad nezvítězila. Ze začátku zápasu jsem si myslela, že to je dobré, ale nebylo, nepomohla mi ani strašná zima. Byla jsem hodně zklamaná.
Navíc asi o to více, že jste si Hsieh Su-wej sama vylosovala…
Ano, ještě jsem si ji sama vytáhla, ani jsem nemohla na nikoho nadávat. Jedině na sebe (smích).
Proč nemáte domácí turnaje moc ráda?
Úplně se na nich necítím. Asi jsem víc nervózní než jinde. Kam se podívám, někoho znám. Přála bych si vyhrát kvůli rodičům, takže je to trošku zodpovědnost. A hraju trošku hůř.
Naopak mi přijde, že máte ráda zápasy na velkých kurtech proti slavným soupeřkám. Letos jste na Australian Open porazila Stosurovou, loni ve Wimbledonu Kuzněcovovou… Hraje se mi na nich líp. Nevadí mi lidi, ani centrkurty.
Jsou větší, má to tam dobrý zvuk, atmosféru. Ale nevím, proč nevyhrávám na Spartě. A měla jsem to i na Štvanici. Jak cítím zodpovědnost, že jsem Češka, a měla bych něco předvést, tak to nejde. Navíc dostanu vždycky někoho nezajímavého a tak bych měla vyhrát. Přitom Tchajwanka byla už dvacátá na světě, ale to diváci většinou neví, neznají ji...
Zkráceno pro web
str. 27
I „PŘIOTRÁVENÁ“ DOKÁZALA VYHRÁT
Impulzivní ochutnávka psího žrádla málem stála Serenu Williamsovou start na antukovém turnaji v Římě! Světová jednička přiznala, že vyzkoušela lžíci pochoutky, kterou v hotelu objednala pro svého jorkšíra z psího menu, a udělalo se jí zle. Následující duel třetího kola s krajankou Christinou McHaleovou ale nakonec zvládla. Američanka zveřejnila na sociálních sítích video rýže s lososem, kterou pro svého psa vybrala. „Pomyslela jsem si, pochopitelně mylně a ani nevím proč, že kousek ochutnám. Vypadalo to velmi dobře a přála si, aby to mému milovanému pejskovi chutnalo,“ napsala. Psí pochoutky snědla celou lžíci, chutnalo to však podle ní trochu divně. „Trochu něco jako čistící prostředek,“ popsala Serena jídlo pro pejsky. Sousto přesto spolkla. „O dvě hodiny později jsem letěla na záchod jako o život,“ přiznala a dodala: „Nevím, co do toho psího žrádla dávají, ale Chipovi to chutnalo. Ale nemyslím, že je to poživatelné pro lidi. Měli by to tam ovšem napsat!“ prohlásila čtyřiatřicetiletá Serena Williamsová. A nakonec i „přiotrávená“ celý turnaj vyhrála!
Půjde Nišikori ve stopách Li Na?   str. 2-3
Asijský ženský tenis se už na Grand Slamu radoval, v roce 2011 Číňanka Li Na porazila ve finále Roland Garros obhájkyni Francescu Schiavoneovou z Itálie. Už předtím propásla Li Na grandslamovou šanci, hrála ve finále Australian Open 2011, nestačila na Kim Clijstersovou, v roce 2013 na Viktorii Azarenkovou. V roce 2014 pak Li Na získala v Melbourne druhý Grand Slam, ve finále přehrála Slovenku Cibulkovou. A co Kei Nišikori? V roce 2014 postoupil do finále US Open, nestačil na Marina Čiliče, to byl zatím jeho největší grandslamový úspěch. Co říkal nejlepší Japonec tenisové historie konci kariéry Li Na? „Vyhrála Grand Slam, což se nám nikdy nepodařilo a doufám, že budu tím dalším, který povede asijský tenis za úspěchy.“ (fe)
Úvodní slovo    str. 4
Mají olympijské medaile cenu? Pro marketingové manažery gigantickou! Černošek už dlouho říká, že nad olympiádou je už jen sportovní nebe a k tomu přidá, že značka s pěti kruhy je největším bohatstvím olympismu. Do olympijské myšlenky zákonitě vkročily peníze, nemohlo to skončit jinak, Hry jsou tím nejgeniálnějším obchodním příběhem ve sportovních kulisách. Tváří se vznešeně, čistě, hrají se hymny, vytahují se vlajky na stožáry... Přesto peníze obklíčily olympijské ideály, občas dovolí někomu cosi vykřiknout o humanitě a sportovním svátku, dál už ale nic, jen dokonalý kšeft. A bylo tomu tak od nepaměti, už ve starém Řecku města sponzorovala své reprezentanty na hrách, ty úspěšné pak vyzdvihli mezi vážené občany s doživotní rentou. Málo se ví, že gigantický sponzor Coca-Cola se začala pít už před první novodobou olympiádou, poprvé byla na olympiádě v roce 1924 a bude na ní minimálně do roku 2020, hrám bude nablízku zatím skoro sto let! Coca-Cola je opravdu o deset let starší než první novodobé hry v Athénách 1896, vynalezl ji roku 1886 lékárník doktor John Stith Pemberton v americké Atlantě a aby ušetřil, dodnes používané logo tehdy navrhl lékárníkův účetní Frank Robinson. Za první sezonu jí prodali za 50 dolarů, sedmdesát dali do reklamy, dnes má to logo Coca-Coly cenu 83,8 mld. dolarů, dražší jsou jen technologické a telekomunikační značky. A když se očekávalo, že ke stoletému výročí, přidělí Mezinárodní olympijský výbor hry do Athén, nakonec je v roce 1996 přivítala Atlanta, hlavní město oficiálního sponzora – Coca-Coly. Kdepak, Cola... A co tenisté, mají pro ně ještě olympijské medaile cenu? Když se zeptáte grandslamového šampiona, co ještě hledá na olympiádě, tak na oficiální tiskové konferenci začnou padat věty o národní hrdosti, že se na tom sportovním svátku sejde celý svět, ta šance je jednou za čtyři roky, neopakuje se, a když by mu národní olympijský výbor dal ještě do ruky štangli s vlajkou a byl by vlajkonošem výpravy, byl by nejšťastnější na světě. Ale pozor – kdyby na něj symbolicky prstem ukázal tenisový Pán Bůh a zeptal se ho, co by si opravdu vybral, zda Grand Slam nebo olympijskou medaili, jen by řekl – „že se mě, pane Bože, můžete ptát, no přece, Grand Slam. Nikomu to ale neříkejte, měl bych doma hotové peklo...“
Kompletní úvodní slovo Ing. Františka Kreuze přináší tištné vydání magazínu
Začátek nového příběhu Lucie Šafářové?   str. 6-8 /J&T Banka Prague Open 2016/

Lucie Šafářová chtěla najít na J&T Banka Prague Open ztracenou hráčskou sebedůvěru a to se jí podařilo
Turnaj J&T Banka Prague Open zažil v pražské Stromovce vynikající druhé pokračování. Loni na konci listopadu schválilo vedení WTA zdvojnásobení dotace na 500 tisíc dolarů, i proto se mohly přihlásit Lucie Šafářová a obhájkyně titulu Karolína Plíšková, obě hráčky jsou pro letošní sezonu v top ten WTA pro přihlašování do turnajů. V kvalifikaci bylo devět Češek, v hlavní soutěži deset. „Tomu říkám dávat šanci českým holkám! Předvedly se před vynikajícím domácím publikem a navíc dá se symbolicky přidat – uspěly holky z plakátu, Šafářová, Plíšková, Strýcová! Bára ve čtvrtfinále, Karolína v semifinále a Lucka celý turnaj vyhrála! Věřím, že ji titul z Prahy posune tam, kde byla před svými zdravotními problémy. Moc jí to všichni přejeme,“ říkala po finále Petra Černošková, ředitelka turnaje J&T Banka Prague Open. Spokojená? „Samozřejmě! Návštěvy – fantazie, výkony hráček taky. A opakuji donekonečna, každý ředitel našeho turnaje si přeje, aby mu postupovali nasazení a aby měl ve finále českou hráčku. Všechno se mi vrchovatě splnilo! Navíc každý den několikahodinové přenosy v České televizi, velký zájem médií. Je to největší ženský turnaj v České republice, není třeba hledat žádné argumenty, které by tohle tvrzení podpořily. Prostě to tak je.“ Začíná nový příběh Lucie Šafářové? Polila ji Praha, po nekonečných týdnech beznaděje, živou vodou? Nikdo, určitě ani ona sama nečekala, že v sobotu vítězně zvedne pohár nad hlavu, získá sedmý titul ve dvouhře a stane se nejpřekvapivější šampionkou J&T Banka Prague Open 2016. „Pro mě je tohle opravdu hodně emotivní okamžik, protože před půl rokem jsem ležela v posteli a nemohla jsem se skoro ani hýbat. Cesta až sem byla hodně složitá a jsem teď neuvěřitelně šťastná za to, že jsem se vrátila právě v Praze,“ radovala se ve Stromovce Lucie Šafářová.
PŮL ROKU ČEKAL NA 300. VÝHRU  str. 10
Chorvatský dlouhán IVO KARLOVIČ přerušil na turnaji ATP v Istanbulu sérii osmi porážek a ukončil půl roku dlouhé čekání na svou jubilejní 300. výhru! Zaznamenal ji v tie-breakovém souboji se Srbem Lajovičem. Když si Karlovič loni koncem října ve švýcarské Basileji připsal proti Dušanu Lajovičovi 299. výhru kariéry, určitě nečekal, že na jubilejní vítězství bude čekat neuvěřitelně dlouhých šest měsíců. A že si bude muset počkat na další střetnutí opět se srbským reprezentantem. Sedmatřicetiletý Chorvat, kterého letos limitovaly problémy s levým kolenem, zdolal Lajoviče v duelu bez jediného brejku dvakrát 7:6 a přerušil tak šňůru nepříjemných porážek. V této sezoně uspěl až na sedmý pokus. Za celý zápas byly k vidění pouze dva brejkboly, které Lajovič už ve druhém gamu nevyužil. A tak rozhodovaly tie- -breaky. V prvním si oba tenisté drželi své servisy až do stavu 12:11, kdy zaváhal Lajovič a Karlovič se ujal vedení. Ve druhé zkrácené hře zkušený Chorvat prohrával 4:6, ale oba setboly odvrátil a nakonec zvítězil 9:7. Byl to skutečně neuvěřitelně vyrovnaný duel! Druhý nasazený Karlovič si k vítězství pomohl třinácti esy, po svém prvním podání vyhrál 47 z 52 výměn. Vedení ve vzájemné bilanci zvýšil celkově už na 5:0.

ROZEŠLI SE PO DVOU LETECH  str. 11
Druhý hráč světa ANDY MURRAY se po dvou letech rozhodl ukončit spolupráci s trenérkou a bývalou vynikající hráčkou Amélií Mauresmoovou. Britský tenista oznámil, že se oba rozcházejí po vzájemné dohodě. Jméno nového kouče ihned nezveřejnil, hodlá si vzít čas na rozmyšlenou. Kapitánka francouzského fedcupového týmu Mauresmoová, který se v listopadu utká ve finále s českými obhájkyněmi titulu, sama připustila, že začala mít problémy s časovou náročností práce: „Začala to být velká výzva, najít dostatek času spolu s nutným cestováním.“ Šestatřicetiletá legenda, která loni v srpnu přivedla na svět syna, má prý neustále mnoho práce a chce se také věnovat svému synovi. Bývalá světová jednička převzala Murrayho přípravu v roce 2014 poté, co s ním ukončil spolupráci Ivan Lendl, pod jehož vedením vyhrál v roce 2012 US Open a o rok později triumfoval ve Wimbledonu. Během spolupráce s dvojnásobnou grandslamovou šampionkou získal skotský rodák sedm titulů včetně dvou premiérových na antuce. Na grandslamových kláních ale neuspěl. „Během posledních dvou let jsem se toho od Amélie spoustu naučil. V našem týmu byla tím uklidňujícím prvkem. Bude nám chybět,“ uvedl Andy Murray, který se letos v únoru stal rovněž otcem. „Teď si dopřeji trochu času na zvážení dalších kroků, kam se vydat dál. Rád bych Amélii za všechno poděkoval,“ uvedl na adresu populární francouzské trenérky a tenistky skotský hráč.
VZTEKLOUN SE OMLOUVÁ...  str. 12
Skutečně neuvěřitelným způsobem skončil turnaj ATP tour v Istanbulu, tureckém městě, které leží z poloviny v Evropě a z druhé poloviny v Asii. A hlavně je sousedním státem Bulharska. Tedy země, která vychovala mladou tenisovou hvězdu a bývalého přítele Marie Šarapovové GRIGORA DIMITROVA. A právě on se stal smutným hrdinou finálového klání v Istanbulu. Za první rozmlácenou raketu dostal varování. Za další výlev frustrace obdržel trestný fiftýn. A když za stavu 0:5 a 40:40 ve třetím setu šel k lavičce zničit další rakety, už dobře věděl, že bude následovat trestný game, tím zápas skončí a on prohraje! Grigor Dimitrov prostě v Istanbulu psychicky nezvládl finále s Argentincem Schwartzmanem, proti kterému částečně i vinou únavových křečí neudržel vedení 7:6 a 5:2 a nakonec se rozloučil nedůstojným závěrem. „Zklamal jsem svou rodinu, zklamal jsem svůj tým, zklamal jsem své fanoušky. Za tohle chování se všem omlouvám,“ kál se po zápase Bulhar. „Za stavu 5:2 ve druhém setu mě začaly chytat křeče. Byla smůla, že jsem nedokázal zápas ukončit. Ale všechna čest Diegovi,“ řekl Dimitrov krátce po zápase.
VRÁTÍ SE OPĚT NA KURTY? str. 12
Ruský tenista MICHAIL JUŽNYJ se loni po dvouleté pauze vrátil na kurty. 33letý obyvatel Moskvy, který dvakrát vyhrál Davis Cup a na všech čtyřech grandslamových podnicích se dostal až do čtvrtfinále dvouhry, před třemi roky vypadl z první stovky světového žebříčku ATP. Je ovšem nejen tenistou, ale také úspěšným absolventem Moskevské státní univerzity a patří mezi hrstku vyvolených profesionálních sportovců, kteří během kariéry vystudovali vysokou školu. „Bylo to i za cenu výsledků, protože když skutečně studujete poctivě, musí tím vaše tréninková příprava trpět,“ nechal se slyšet Michail Južnyj a dodal: „Nyní jsem pochopil, že tenisu budu daleko prospěšnější jako učitel na vysoké škole, než jako hráč.“ Nedávno začal vyučovat trenéry v Moskvě. Vrátí se znovu na kurty? „Nevím, na to nedokážu odpovědět, jelikož vždy mě lákaly souboje na kurtu,“ řekl bývalý osmý hráč světa Michail Južnyj, daviscupový vítěz z roku 2002 a 2006.

NA OH ANI STÁLICE, ANI VYCHÁZEJÍCÍ HVĚZDA    str. 12

Dominic Thiem
Španělský tenista FELICIANO LÓPEZ vynechá srpnové olympijské hry v Rio de Janeiru, přestože byl původně v nominaci Španělska. Důvodem je skutečnost, že se chce připravit na následné betonové turnaje ve Spojených státech. Čtyřiatřicetiletý vítěz čtyř turnajů ATP to oznámil na sociálních sítích. Bez udání důvodu se vzdal účasti na olympiádě i stále se lepšící Rakušan DOMINIC THIEM. „Bylo to velmi složité rozhodnutí, odmítnout jistou nominaci,“ uvedl 23. hráč světa Feliciano López, který pod pěti kruhy startoval už dvakrát. Před čtyřmi lety v Londýně měl medaili na dosah, ale po boku Davida Ferrera skončili v deblové soutěži až čtvrtí. „Oboje olympijské hry, na kterých jsem startoval, mi umožnily prožít nezapomenutelné chvíle. Teď doufám, že jiní hráči, kteří třeba ještě neměli možnost reprezentovat Španělsko na olympiádě, si budou moct prožít to samé. Všem jim budu držet palce,“ uvedl López na sociálních sítích. Rakušan Thiem oznámil své rozhodnutí necestovat do Brazílie po senzačním osmifinálovém vítězství nad Rogerem Federerem na turnaji v Římě. K odřeknutí ho vedlo mnoho důvodů, jeden konkrétní ale neudal. Pro dvaadvacetiletého Rakušana, jemuž momentálně patří v žebříčku ATP postavení ve druhé desítce a útočí na mnohem vyšší příčky, mohla být účast v Riu olympijskou premiérou.
O zraněních, milované Paříži a slabé hlavě baviče Gaela  str. 13-15 /můj příběh/
Sice se neustále neusmívá a nechodí s pusou roztaženou od ucha k uchu, ale stejně patří k nejzábavnějším tenistům současnosti. Svou hrou a různými kousky dokáže GAEL MONFILS pobavit diváky. Co zápas, to v jeho podání neočekávaná kulišárna. Dříve občas i na úkor konečného výsledku. Devětadvacetiletý Francouz má v sobě obrovskou dávku talentu, který se ale usadil v poměrně křehkém těle náchylném na zranění. A na jeho vrcholu je navíc slabina největší – hlava. Pařížský rodák účinkoval na okruhu ATP už ve čtyřiadvaceti finálových duelech, ovšem zvítězil v pouhých pěti případech. A na grandslamové scéně dosáhl na jediné semifinále. To je na bývalého sedmého hráče světového žebříčku a dnes stabilního člena elitní dvacítky opravdu málo. Pro svěřence švédského kouče Mikaela Tillströma však určitě ještě není pozdě na nějaký velký úspěch. Kdyby dnes Gael Monfils už pár let tenis nehrál, nikdo by se nedivil. Alespoň podle zpráv, které o něm přicházely na konci roku 2012. Od února měl stále vážnější potíže s kolenní čéškou. Krátce po prohraném finále v Montpellieru s Tomášem Berdychem začal kvůli zánětu vynechávat turnaje a pauzíroval od května do září. Přišel o tři grandslamové turnaje i olympijské hry. „Je to složitý problém a slyšeli jsme už spoustu názorů odborníků. Vůbec netušíme, jestli by operace přinesla kýžený efekt,“ říkal jeho kouč Patrick Chamagne v průběhu utrápené sezony s pouze deseti odehranými turnaji a devatenácti vítěznými zápasy. „Když jste zraněný, a tak dlouho nehrajete, velmi rychle propadnete do deprese. Gael na mě působí dojmem trpícího zvířete. Musí se rychle dát dohromady, nebo s ním bude amen,” prohlásil jeho slavný krajan Henri Leconte. Sám tenista zachovával mlčení. „Gael je unavený ze všech těch spekulací o jeho další kariéře. Teď se někde schovává, ale vůbec bych se nedivil, kdyby už se k tenisu nevrátil. To, co teď dělá, je cesta do pekla,“ konstatoval Patrick Chamagne,který pár dnů na to už nebyl trenérem francouzského daviscupového reprezentanta. Ten ho propustil stejně jako svého fyzioterapeuta...
Více přináší tištěné číslo magazínu
Mečíř vkročil do olympijské historie  str. 18-21 pod olympijskými kruhy (2)

Miloš Mečíř
Miloš Mečíř vyhrál dvouhru v Soulu 1988 Pařížské olympijské hry v roce 1924 byly poslední, na kterých se bojovalo o tenisové medaile, Mezinárodní olympijský výbor se stále nemohl dohodnout s tenisovou federací na amatérském statutu. Už na kongresu pro obnovení olympijských her 16. června 1894 se hovořilo mj. o definici amatéra a také o sázkách, zda se slučují s amatérismem, a jak najít možnosti, aby se zamezilo jejich růstu. Tenis se tehdy otevřeně hlásil k profesionalismu, veřejně vypisoval finanční odměny a bylo zákonité, že o peníze začaly hrát skoro všechny hvězdy. Navíc prvními hráči, kteří otevřeně přijali peníze a porušili tak statut Olympijské charty, byli dvojnásobný olympijský šampion z roku 1924 Američan Vincent Richards a držitelka dvou zlatých a jedné bronzové (OH 1920) Suzanne Lenglenová. To bylo v roce 1926 a od té doby pak patřily profesionální skupiny, v nichž pak hráli např. Tilden, Karel Koželuh, Harris, Riggs, Budge, Kramer a další, dlouhá léta ke světovému tenisu. Konečně i osud Karla Koželuha byl spojen s medailistou z Paříže Jeanem Borotrou. Právě on mu otevřel cestu k penězům, Čech na jeho pozvání přijel do Deauvillu a vyhrál mistrovství světa profesionálů. První cena? Šek na 15 tisíc franků. V době, kdy Coubertin a spol. nadšeně hovořili o čistotě sportu, měl tenis dveře na olympijské hry dlouhou dobu zavřené. I když se tenisté mockrát snažili o nový vstup na olympijskou scénu, až kongres MOV v Baden Badenu v roce 1981 rozhodl, že se tenis může vrátit! Od té doby záleželo jen na pořadatelích, jak velkou vyvinou v zákulisí sílu, aby byl tenis do programu her zařazen. Tenis už mohl být na olympiádě v roce 1984 v Los Angeles, ale až v roce 1988 se na hrách v Soulu po čtyřiašedesáti letech opět bojovalo o olympijské medaile! Dlouho bylo jasné, že puritánství šéfů olympijského výboru hned tak neotevře tenistům dveře na tuto prestižní soutěž. Navíc se v roce 1951 začalo v Anglii pravidelně hrát halové mistrovství profesionálů, o dvacet let později byl založen WCT – původně profesionální tenisová skupina, a na ni o tři roky později navazoval světový okruh WTT – World Team Tennis. Přišel však čas, kdy si olympijští šéfové uvědomovali sílu Mezinárodní tenisové federace a navíc i celosvětový zájem o tenis. Poznali, že musí být v jednání přece jen vstřícnější.
Zkráceno pro web
Dobře už bylo? Věřme, že ne!  str. 22 /doma/

Petra Kvitová a Tomáš Berdych
Otázka z titulku míří na dlouhodobé české tenisové jedničky PETRU KVITOVOU a TOMÁŠE BERDYCHA. Sezona 2016 v jejich podání totiž zatím ani náhodou nemůže splňovat představy jich osobně ani jejich fanoušků. Oba propustili trenéry, oba ještě nehráli ani turnajové finále, musí se sklánět před soupeři, kteří dříve s přehledem posílali z turnajů domů. Oba se tak logicky propadají žebříčkem. Někdejší světová dvojka Kvitová už není členkou elitní desítky, pokud se ještě loni v květnu čtyřce Berdychovi nezadaří při Grand Slamu na pařížské antuce, může ji následovat. Kudy povede pro tahouny českých výběrů v týmových soutěžích cesta z výsledkové nepohody a ke hře, která jim pomáhala k velkým triumfům? A najdou ji ještě vůbec? Tomáš Berdych dostal na římské antuce výprask, jaký coby profesionální tenista nezažil. Proti Davidu Goffinovi neuhrál ani game a inkasoval dva potupné kanáry... Aby příslušník top ten takhle propadl, to se nestalo jedenáct let. Ovšem porážka jen potvrdila, že třicetiletý Čech nehraje v poslední době konkurenceschopný tenis. V úvodu sezony to ještě šlo – semifinále v Dauhá a čtvrtfinále na Australian Open, porážky s Djokovičem a Federerem. Následně v semifinále v Marseille i čtvrtfinále v Dubaji nestačil na Kyrgiose, v prvním kole Davis Cupu v Německu udolal Zvereva a podlehl Kohlschreiberovi. Březnové americké tisícovky, to bylo osmifinále v Indian Wellsu, kde mu vystavil stopku Raonic, o kolo dál došel v Miami, potom řekl dost Djokovič. Z Monte Carla se rodák z Valašského Meziříčí pakoval hned po úvodním duelu zásluhou až devětadevadesátého tenisty světa Džumhura. Mezi nejlepší osmičkou v Madridu neměl nárok proti Murraymu a pak už přišel Řím a výprask od Goffina...
Zkráceno pro web
MILOST? NESPLŇUJE PODMÍNKY, ŘEKL ŠÉF WADA str. 26
Ruská a světová hvězda Maria Šarapovová nemůže podle generálního ředitele Světové antidopingové agentury WADA Oliviera Niggliho očekávat prominutí trestu za pozitivní test na meldonium. Sama totiž přiznala, že nově zakázanou látku užívala i po prvním lednu, navíc jí měla v těle příliš mnoho na to, aby mohla být podle zmírněných pravidel omilostněna. „Přiznala, že látku brala po 1. lednu, navíc hodnoty jejích testů hovoří samy za sebe jasnou řečí,“ řekl nově jmenovaný funkcionář italskému listu Gazzetta dello Sport. Dodal ale, že rozhodnutí v tomto případě není v jeho pravomoci. „O tom si rozhodne mezinárodní tenisová federace,“ uvedl šéf WADA. Maria Šarapovová se na začátku března stala prvním sportovcem, který veřejně oznámil pozitivní test na meldonium. Kontrolou neprošla na lednovém Australian Open. Postupně se objevilo více než 150 nálezů, za které hříšníkům hrozí až čtyřletý trest. Látka je zakázána od nového roku. WADA oznámila, že nebude postihovat sportovce za pozitivní test na meldonium, pokud ho měli při kontrole provedené před 1. březnem v těle maximálně jeden mikrogram na mililitr moči. Neexistuje totiž dostatek spolehlivých údajů o tom, za jak dlouho se stopy po užívání látky z těla vyloučí. Podle některých studií to může trvat týdny až měsíce.
Malý Američan neudělal poslední krok  str. 28 /před 20 lety/
Devátého září 1996 se Američan MICHAEL CHANG probojoval na druhé místo světového žebříčku a pro mnohé tenisové experty bylo už jen otázkou času, kdy se stane světovou jedničkou. V tom roce vyhrál turnaje v Indian Wellsu, Washingtonu a Los Angeles, navíc byl ještě ve finále v Hongkongu, Cincinnati, v Singapuru.
Dařilo se mu i na Grand Slamech, hrál ve finále Australian Open a v New Yorku. Už sedm let předtím v devětaosmdesátém Michael Chang šokoval grandslamovou Paříž! Tehdy si ho na Roland Garros skoro nikdo nevšímal, na konci sezony 1988 byl na 30. místě, vyhrál svůj velký premiérový titul v San Francisku a účinkoval i ve finále v Los Angeles. „To byla doba, kdy se mnou nikdo moc nepočítal. Byl jsem pro všechny malý, měl jsem průměrné podání, na každém turnaji, kde jsem hrál, bylo hodně dalších favoritů. Stát někde stranou, na tom jsem postavil svou vítěznou filozofii. Míček k míčku, set k setu, zápas k zápasu a hlavně – potichu.“ Bylo mu sedmnáct a tři měsíce, když vyhrál svůj jediný grandslamový titul ve své kariéře – Roland Garros 1989. Ve čtvrtfinále porazil Ivana Lendla, když prohrával 0:2 na sety, ve finále pak přehrál Švéda Edberga. Francouzský šampionát 1989 byl vůbec příležitostí pro nastupující teenagery, dvouhru žen tehdy vyhrála Arantxa Sanchezová, měla sedmnáct a šest měsíců. Chang stále drží rekord pro nejmladšího grandslamového šampiona, Španělku překonala hned o rok později Monica Selešová, ta se v Paříži radovala s Pohárem Suzanne Lenglenové a měla šestnáct let a šest měsíců...
Nepřišel pařížský úspěch příliš brzy? „Ne. V sedmnácti je člověk už pořádně netrpělivý a chce být rychle nejlepší. V takovém věku představuje i jedno velké vítězství užitečnou přípravu na to, co ještě přijde. Ale opakuji, veliké vítězství může přijít brzy. I kdyby mělo být jediné, bylo by štěstím na celý život. Do konce mé kariéry je pro mě Paříž pramenem sebedůvěry. Když člověk vyhraje jednou, může se mu to přece podařit znovu. A to vás neustále táhne vpřed,“ odpovídal Chang těm, kteří si mysleli, že se ziskem premiérového titulu ve dvouhře měl ještě počkat. V sezoně 1989 také poprvé vstoupil do amerického daviscupového týmu, hned v dalším roce se mohl po finálovém vítězství nad Austrálií vyfotit u Salátové mísy. Na Grand Slamech už žádný další titul nepřidal, třikrát byl ještě ve finále. V sezoně 1995 jej v Paříži porazil Thomas Muster, v roce 1996 podlehl ve finále v Melbourne Borisi Beckerovi a o půl roku později v New Yorku nestačil na Peta Samprase.
Zkráceno pro web
Archiv předchozích čísel
Zpět na navigační lištu | PředplatnéO násUplynulý ročník | Vydavatelství | Minulé čísloCeník inzerce ]