Z   o b s a h u   č í s l a   č. 1 (    L E D E N   -  2 0 1 1
str. 2 - 3
Česká senzace
ve Wimbledonu
Byl to šok loňského Wimbledonu ve dvouhře žen. „Neznámá“ Petra Kvitová vymetala z kurtu jednu soupeřku za druhou a stanula až v semifinále! Při jejím spanilém tažení ji nedokázaly zastavit mj. ani hvězdy první velikosti Azarenková a pozdější královna žebříčku Wozniacká (ta dostala od rodačky z Bílovce dokonce kanára!).
A tak není divu, že si fedcupová reprezentantka z naší ankety Zlatý kanár odnesla v minulém roce titul české Nejlepší ženy. Zcela zaslouženě! Kvalitnější výsledek žádná z našich tenistek loni nezaznamenala.   (van)
str. 4   Úvodní slovo
Právě si prohlížíte zkrácený obsah zpráv pro náš web prvního číslo už 22. ročníku našeho společného časopisu Tenis. S dvouletou přípravou před prvním vydáním v lednu 1990 je to už téměř čtvrtstoletí práce prakticky stejného kolektivu, který se na přípravě tohoto periodika i dnes podílí. Asi jsme měli štěstí při rozhodování, jaký časopis chceme mít. Tenis měl od samého začátku sloužit především českému tenisu. Chtěli jsme psát o našich velkých a úspěšných profesionálních hráčích, reprezentantech, ale také o výkonnostním tenisu, o domácích turnajích a mistrovstvích, o práci trenérů, starostech funkcionářů, aktivitě rodičů, o problémech dětí při jejich přípravě na závodní tenis. Součástí náplně časopisu byla i metodika. V prvních letech jsme jí dávali mimořádný prostor. Hodně místa jsme věnovali také seniorskému a rekreačnímu tenisu. Na tomto našem záměru se vlastně dodnes nic nezměnilo. Jen metodiky je méně. Asi proto, že se tenis v posledních letech rozvíjí neobyčejně rychle a obrovské množství metodických informací vychází na internetu a v dalších elektronických médiích. Tištěné informace by od nás přicházely pozdě. Navíc trenéři mohou o svých postupech, problémech a myšlenkách diskutovat s kolegy z celého světa na Facebooku, Twitteru a dalších serverech. O to více informací přinášíme v posledních letech z „celosvětové revoluce“ v dětském tenisu. Minitenis a babytenis jsou opravdovými fenomény současné doby.
Jsme rádi, že většinu našich čtenářů tvoří předplatitelé časopisu. Je jich více než sedmdesát procent z celkového nákladu, který v posledních letech neustále roste, a to i přesto, že s prodejem ve stáncích to žádné specificky zaměřené periodikum nemá jednoduché. V mnoha trafikách na území republiky nás na viditelném místě nenajdete a prodejce vám náš časopis prodá pouze na vyžádání. Ve stáncích se vystavují především ty časopisy, které prodejci zajistí odpovídající obrat. Chceme-li být vidět, musíme si vystavení časopisu zaplatit. V listopadu minulého roku jsme za prezentaci Tenisu v padesáti stáncích na území celé republiky zaplatili patnáct tisíc korun. A to není pro náš časopis zanedbatelná částka.
Jsme rádi, že už řadu let nám přílohu Fiftýn plus, vkládanou do časopisu, pomáhají vytvářet naši čtenáři, většina velkých klubů a oblastních tenisových svazů. Díky tomu můžeme čtenářům nabízet obrovské množství informací ze všech oblastí tenisového života.
Nemohu nepřipomenout i vynikající spolupráci redakce s Českým tenisovým svazem a jeho prezidentem Ing. Ivo Kaderkou, CSc. Je vysoce profesionální a oboustranně prospěšná. Náš časopis už dvaadvacet let slouží také jako komplexní archiv všeho, čím český tenis od roku 1990 prošel...
Kompletní úvodní slovo Ing. Stanislava Buriana přináší tištné vydání magazínu
str. 6 /ve světě/      MOYA: KONČÍM, DĚKUJI VŠEM!
Bývalý první tenista světa a vítěz French Open CARLOS MOYA ukončil ve čtyřiatřiceti letech kariéru. Španělský hráč to oznámil na tiskové konferenci v Madridu, hlavním důvodem jsou přetrvávající problémy s nohou. Zranění Moyovi loni dovolilo odehrát na okruhu ATP jen sedm zápasů, z nichž pouze dva vyhrál. Na turnajích se neobjevil od května, kdy v Madridu získal jenom dva gamy proti Benjaminu Beckerovi a spadl až na 519. místo světového žebříčku. „Pravda, takhle jsem si konec kariéry nepředstavoval. Chtěl jsem se rozloučit na nějakém velkém turnaji, nejraději grandslamovém. Ale tenhle poslední sen se mi uskutečnit nepodařilo,“ řekl Moya. Během patnácti let mezi profesionály vyhrál dvacet turnajů ve dvouhře. Jeho největším úspěchem je triumf na Roland Garros v roce 1998, o rok dříve byl ve finále Australian Open. Světovou jedničkou se stal v březnu 1999, v čele žebříčku vydržel dva týdny. Před šesti lety pomohl Španělsku vyhrát Davisův pohár, když v domácím prostředí porazil soupeře z USA – Fishe i Roddicka. Před pár měsíci se Moyovi narodila dcera Carla, kterou přivedla na svět jeho přítelkyně, španělská herečka Caroline Cerezuelová. „Na život jsem stále mladý, ale z profesionálního sportu jsem již vyřazen,“ smutní a zároveň se těší na novou etapu antukový specialista. Rodák z Mallorky ukončil svoji sportovní kariéru za přítomnosti rodiny, přátel a řady bývalých hráčů, včetně Manuela Santany a Alberta Costy. „Děkuji všem za ty krásné roky na tenisových kurtech,“ pronesl s lítostí v hlase Carlos Moya.
str. 6 /ve světě/  
DLOUHÝ ZAČÍNÁ S HANLEYEM
Písecký rodák LUKÁŠ DLOUHÝ zveřejnil jméno deblového partnera, se kterým začne letošní sezonu. Český tenista, jenž si dává pauzu s Indem Paesem, odehraje několik turnajů s Australanem Paulem Hanleyem. Sedmatřicetiletý Paes mnohé překvapil rozhodnutím, že z kraje roku obnovuje kdysi úspěšnou spolupráci s krajanem Mahešem Bhúpathím, daviscupovým spoluhráčem, s nímž ještě před rokem nenechali na sobě v indických novinách nit suchou… Dlouhý se podle svých slov s dosavadním partnerem Paesem nerozchází, ale dávají si herní pauzu, neboť se z jejich hry vytratilo takzvané hráčské kouzlo. „S Leanderem jsme se domluvili na US Open, že si dáme pauzu a že si na začátek sezony 2011 najdeme jiného parťáka,“ řekl Dlouhý novinářům na Turnaji mistrů v Londýně. Alespoň na krátkodobou spolupráci se domluvil Lukáš Dlouhý s Australanem Paulem Hanleyem. Ten od loňského jara nastupoval se Švédem Aspelinem, získali však jen dva tituly z menších turnajů. Letos ve finále v Dubaji porazili právě duo Dlouhý a Paes. S třiatřicetiletým Hanleyem, který hrál na všech grandslamových podnicích minimálně jednou v semifinále, nikdy však ve finále, je náš reprezentant domluven na první tři turnaje roku „Dál je všechno ještě otevřené,“ řekl Dlouhý, který nevylučuje, že by mohl hrát i s Radkem Štěpánkem, případně znovu s Paesem. „S Radkem jsme hráli dva turnaje a nebylo to úplně špatné, takže by to mohlo fungovat. Uvidíme,“ konstatoval Dlouhý, sedmý deblista světa. Pokud jde o Paese, dohodli se, že se uvidí, jak jim půjde hra s jinými partnery. Zároveň Dlouhý popřel, že by mezi ním a Paesem byly osobní problémy: „Ne, my jsme stále kamarádi, jen si dáváme pauzu.“
Další zajímavosti přináší pravidelná rubrika tištěného magazínu
str. 7   NOVINY RADĚJI NEČTU
„Ve Švédsku se snažím nečíst noviny,“ tvrdí čtvrtý hráč světa ROBIN SÖDERLING, do kterého švédská média a fanoušci vkládají velké naděje. Zatímco tamní tenisoví příznivci pečlivě sledují Söderlingovu cestu turnaji ATP, Robin dělá, jako by se ho to netýkalo: „Pro novináře jsem buď příští světová jednička, nebo k ničemu… Není nic mezi tím. Ale rozumím tomu. Švédsko mělo dříve vždy své tenisové šampiony. Vzpomínám si, že když jsem vyrůstal, Magnus Norman patřil mezi špičku a byl jedním z těch, ke kterým jsem vzhlížel. Teď bych to rád byl já, koho budou děti obdivovat!“ Magnus Norman přitom ve Švédsku není největší legendou bílého sportu. Severské zemi dělali v minulosti čest fenomenální Björn Borg, Mats Wilander či Stefan Edberg. K Normanovi má ale momentálně čtvrtý hráč světa zdaleka nejblíže. Bývalý profesionál, který ukončil kariéru v roce 2003, byl totiž několik sezon jeho trenérem. „Magnus na mé hře změnil prakticky všechno,“ popisuje Söderling vliv kouče a na jeho adresu ještě uvádí: „Dřív jsem vyhrával jen ty zápasy, ve kterých jsem se cítil dobře. A hrál jsem v pohodě. Ale on mě naučil vítězit, i když na tom nejsem nejlépe, což je během dlouhé sezony velice důležité. Dá se říct, že na mně změnil všechno, fyzicky i psychicky. Minulý rok jsem se hodně zlepšil, jsem teď mnohem konzistentnější.“ To vše říká vítěz šesti turnajů na okruhu ATP, navíc dodává: „Pořád mám však pocit, že můžu zlepšit pohyb na kurtu a zvýšit agresivitu tím, že budu chodit víc na síť.“ Švédští novináři se často ptají, jestli to bude stačit na zisk premiérového grandslamového titulu. „Dobrá otázka. Je to těžké, když je tu Roger Federer, jeden z největších hráčů všech dob, když je tu Rafael Nadal, který jím taky bude. A nejsou to jen oni, grandslamový turnaj může vyhrát dalších deset nebo patnáct hráčů, a já jsem jen jedním z nich. I tak je to můj cíl,“ odpovídá Söderling. Že by snad pro to nedávno najal nového kouče, Itala Claudia Pistolesiho, někdejšího trenéra Selešové?

Novak Djokovič  

str. 8 /Davis Cup/  
Historie zapsala poprvé Srbsko!
Bělehradskou halou se neslo hromové skandování „Viktor! Viktor!“ a hrdina okamžiku skoro nevnímal… Viktor Troicki se probíral z šoku, kterým byla jeho výhra nad Michaelem Llodrou ve třech setech v rozhodující dvouhře finále Davisova poháru 2010. Jeho vítězství zajistilo Srbsku třetí bod a premiérový zisk slavné Salátové mísy. „Tohle je nejneuvěřitelnější den mého života,“ řekl čtyřiadvacetiletý Troicki po bouřlivých oslavách na tiskové konferenci a dodal: „Myslím, že ještě pár dnů se budu cítit jinak. Možná mi potrvá pět šest dnů, než mi dojde, že jsme vyhráli Davis Cup.“ V utkání s Llodrou byl Viktor Troicki, tajná zbraň domácích, po celý zápas lepší a často se dožadoval ještě hlučnějšího povzbuzování už tak rozjařeného publika. Dohrával proto ve stále větším transu a po proměněném mečbolu si roztrhal na těle triko. „Byl jsem v šoku. Po posledním prohozu jsem si říkal, že tohle snad ani není možné,“ popisoval zápas. Troicki, letošní vítěz moskevského turnaje Kremlin Cup, odehrál podle mnohých s Llodrou, jenž měl být tajným trumfem Francouzů, životní zápas. „Měl jsem šťastný den,“ řekl rodák z Bělehradu už s holou hlavou, kterou si krátce po triumfu ostříhali všichni hráči.
Do závěrečné dvouhry utkání poslal Troického domácí kapitán Goran Obradovič místo Janka Tipsareviče, který psychicky nezvládl páteční dvouhru. Troicki zase v sobotu prohrál s Nenadem Zimonjičem už téměř vyhranou čtyřhru, přesto se nesložil. „O duelu, který bude tak zásadní, tak důležitý pro Srbsko, jsem snil jako kluk,“ tvrdil Troicki. První bod v bělehradské hale získal po hladké výhře nad Tipsarevičem hostující Gael Monfils, o vyrovnání se rovněž bez problémů postarala domácí hvězda Novak Djokovič. V zahajovacím střetnutí byla papírovým favoritem francouzská jednička Gael Monfils. Na druhé straně kurtu však stál Janko Tipsarevič, jenž v zářijovém semifinále zaskočil české tenisty Radka Štěpánka i Tomáše Berdycha. Srb se znovu mohl spolehnout na domácí prostředí a navíc měl s Francouzem aktivní bilanci tří výher a dvou porážek. Oba hráči odstartovali první díl finálového souboje nervózně. Zatímco Monfils si na úvod s drobnými potížemi servis podržel a uklidnil se, Tipsarevič i vinou dvou dvojchyb zaváhal a celou úvodní sadu se pak trápil. Pro hostujícího hráče se tak stal snadnou kořistí. „Soupeři jsem dodal sebevědomí, protože poznal, že jsem nervózní. Ani fanoušci mi nemohli pomoci, protože jsem jim k tomu nedal důvod,“ řekl po utkání skleslý domácí borec. Vyrovnat měl ve druhém utkání Novak Djokovič a světová trojka papírové předpoklady naplnila...
Zkráceno pro web
str. 9-11 /můj příběh/
Tenis nemůže mít lepšího reprezentanta
Pro mnohé nejlepší tenista v historii. I když mu některé rekordy možná nebudou ani za pár let patřit, třeba ten v množství turnajových titulů nebo počtu týdnů strávených na čele světového žebříčku. Ale ROGER FEDERER už drží spoustu jiných, které kdoví, jestli budou někdy překonány. Nebo se jim alespoň někdo přiblíží. Šestnáct grandslamových vítězství, třiadvacet semifinálových účastí na podnicích „Velké čtyřky“ za sebou. A řada dalších. Je zřejmé, že pár jich ještě devětadvacetiletý Švýcar přidá. A stále častěji budou souviset s jeho věkem. Třeba před pár týdny se v Londýně stal druhým nejstarším vítězem v historii Turnaje mistrů. Tenhle muž už není pouze tenistou, on je institucí. Bílý sport snad ani nemůže mít lepšího reprezentanta. Milého a férového, vstřícného, slušného a pokorného, ale přitom soutěživého s touhou dobývat další a další vítězství. Není divu, že před pár týdny převzal Roger Federer opět trofej pro nejoblíbenějšího hráče okruhu ATP Tour podle hlasování fanoušků.

Když před dvěma a půl lety ztratil rodák z Basileje výsadní postavení na špici světového žebříčku, který ovládal 237 týdnů v řadě, a před dvěma lety se mu po finálové porážce na Australian Open od Rafaela Nadala koulely po tvářích slzy a on marně hledal slova, pro některé tenisové příznivce i odborníky jako možná světová jednička, grandslamový šampion a vítěz velkých turnajů skončil. Zvlášť když se vedle Španěla zlepšovali také Novak Djokovič, Andy Murray a také Juan Martin del Potro. Po zmíněné prohře v Melbourne zaznělo mnohé. „V pátém setu, jakmile pohlédl na Nadala, byl zlomený. V těchto chvílích vycházely z jeho podvědomí myšlenky, které už nedokázal kontrolovat,“ konstatoval Reto Faden, sportovní psycholog, který v minulosti působil u švýcarské lyžařské reprezentace. „Nejen z Nadala už může mít Roger v hlavě při zápase mentální blok,“ říkal bývalý grandslamový šampion Mats Wilander. Další hlasy o tom, že Federerova éra skončila, se objevily o pár týdnů později. Když si v dubnu vzal v Basileji dlouholetou přítelkyni Mirku Vavrinecovou a hlavně oznámil, že se stane otcem. Statistika tehdy hovořila jasně: z posledních sto patnácti grandslamových titulů vyhráli tenisoví otcové jen deset z nich. „Pro Federera to bude šok,“ tvrdil Ivan Ljubičič, otec tehdy pětiletého syna. „Po narození dítěte jsou priority úplně jiné. Najednou nejste v rodině ten nejdůležitější...“ Potvrzují to příklady Johna McEnroea, Ivana Lendla nebo Stefana Edberga. Všichni tři titáni po narození potomka už nedokázali žádný velký turnaj vyhrát...
Více přináší tištěné číslo magazínu
str. 12-13 /Zlatý Kanár/   Zlatý kanár s prostějovským peřím
Anketa ZLATÝ KANÁR, kterou pořádá časopis TENIS ve spolupráci s Českým tenisovým svazem, byla vyhlášena už poosmnácté a pojedenácté se slavnostní ceremoniál konal v Přerově. Po čtyřletém kralování a roční přestávce se na zlaté kanáří pódium vrátil Tomáš Berdych, který hlavní trofej a cenu pro nejlepšího českého hráče získal v historii ankety tím nejsuverénnějším způsobem. Žádné jiné jméno se na kanářích tipech neobjevilo! Za organizací vyhlášení stály TK PRECOLOR Plus Přerov, Sport Management a RC Sport, tipovalo 187 osobností, funkcionářů, trenérů, novinářů a sponzorů. Celkově pak zcela přesvědčivě kraloval anketě Zlatý kanár TK AGROFERT Prostějov, který získal osm trofejí, TK Sparta Praha a TK NERIDÉ po jedné, ve vítězném týmu DC v sezoně nastoupili čtyři tenisté TK AGROFERT Prostějov, jeden z I. ČLTK Praha a TK Sparta Praha.
Nejúspěšnější ze Zlatého kanára 2010 – Tomáš Berdych a Petra Kvitová
Prezident České republiky Václav Klaus předává Tomáši Berdychovi Zlatého kanára

Držitelé kanářích trofejí s prezidentem ČTS Ivo Kaderkou, zleva Jaroslav Navrátil, Lukáš Dlouhý, Kateřina Siniaková, Tomáš Berdych, Petra Kvitová, Ivo Kaderka,
Jan Hájek, Adam Pavlásek a Jaroslav Pospíšil

ZLATÝ KANÁR 2010
Nejlepší český hráč:
Tomáš Berdych (TK AGROFERT Prostějov)
Nejlepší česká hráčka:
Petra Kvitová (TK AGROFERT Prostějov)
Postup na žebříčku ATP: Jaroslav Pospíšil (TK AGROFERT Prostějov)
Postup na žebříčku WTA: Petra Kvitová (TK AGROFERT Prostějov)
Talent roku – chlapci:
Adam Pavlásek (TK AGROFERT Prostějov)
Talent roku – dívky:
Kateřina Siniaková (TK Sparta Praha)
Deblista roku: Lukáš Dlouhý (TK AGROFERT Prostějov)
Deblistka roku: Květa Peschkeová (TK NERIDÉ)
Deblový pár roku: Tomáš Berdych – Radek Štěpánek (oba TK AGROFERT Prostějov)
Tým roku: Tým ČR v Davisově poháru – Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Dlouhý, Jan Hájek (TK AGROFERT Prostějov), Ivo Minář (I. ČLTK Praha) a František Čermák (TK Sparta Praha) nehrající kapitán Jaroslav Navrátil
Nejlepší tenista na vozíčku: Michal Stefanu,(Centrum tenisu na vozíku Náchod).

První je už tradičně udělována trofej Nejlepší tenista na vozíčku. A poprvé od roku 1997, kdy byla tato kategorie vyhlášena, nahradil Miroslava Brychtu Michal Stefanu (Centrum tenisu na vozíku, Náchod). Cenu za něj převzal František Krejčiřík, nejstarší tenista na vozíčku v ČR. „Vážím si všech, kteří tenis na vozíčku provozují. Po složitých osobních příbězích je sport jednou z cest, která nabízí nové životní motivy a šance k seberealizaci. Miroslav Brychta byl vždycky velkou osobností ankety, nyní ho vystřídala další silná osobnost, která se prosadila ve světě tenisu na vozíčku,“ řekl Ivo Kaderka. Předání cen nejtalentovanějším má většinou nejupřímnější a nejčistší kulisu. Adam Pavlásek si pro tuto cenu přišel už v roce 2006, to mu bylo dvanáct, v sezoně 2010 opět potvrdil, že by mohl dojít daleko...
Zkráceno pro web

Rafael Nadal - poražený finalista

str. 14-15       Po osmi letech s českou účastí
Je krátce po poledni a jindy výrazný mužský hlas v reproduktoru londýnské stanice North Greenwich téměř splývá s hučením dlouhatánského hada. Na nástupiště právě dobrzdila další souprava metra plná natěšených fanoušků, takže kromě běžných pokynů pro cestující šumí éterem – „Murraaay, Federeeer, Nadaaal“. Každých pět minut znovu a znovu, s tím, že v čase oběda a večeře je vox populi nejsilnější. Ale na peronu se lidé nezdržují. Pospíchají do pár desítek metrů vzdálené haly na cirkus jménem Turnaj mistrů, který tak dlouho kočoval po světě, až se usadil mezi kličkující řekou Temží. Do haly, o které nejen tenisový trenér Tomáš Krupa mluvil jako o nejhezčí, kterou kdy viděl. A která byla svědkem toho, že Roger Federer rozhodně ještě nepatří do starého tenisového železa.
Londýnská O2 Aréna zdálky připomíná pól zeměkoule, bílou čepičku, ze které trčí dvanáct oranžových stožárů jako svíčky z narozeninového dortu. Ostatně atmosféra uvnitř velkou narozeninovou párty připomíná. Na show plnou světel a hudby se jako na mucholapku lepí herci i zpěváci, přes krutou porážku v derby s Tottenhamem přichází ruská hvězdička fotbalového Arsenalu Andrej Aršavin, a cestu do hlediště musí znát po týdnu snad i poslepu legendární argentinský útočník Diego Armando Maradona, i 24 let po svém gólu „boží rukou“ sportovní nepřítel číslo 1 většiny Angličanů. „Slyšel jsem, že je velkým tenisovým fanouškem, bylo to od něj hodně milé, že přišel. Také říkal, že tady není naposledy, myslím, že se ještě staví, je to od něj hezké,“ říkal po jedné z prvních Maradonových návštěv fotbalový nadšenec a později pětinásobný vítěz Turnaje mistrů Roger Federer...
Více přináší tištěné číslo magazínu

Hvězdy Prostějova Tomáš Berdych
a Caroline Wozniacká  

str.18-19   Halová premiéra patřila Prostějovu
Po roční přestávce opět bojovala desítka extraligových týmů o titul mistra České republiky smíšených družstev. ČSAD LOGISTIK TENISOVÁ EXTRALIGA, takový byl oficiální název soutěže, která měla premiéru v halách v Praze, Přerově a Prostějově. Premiérové halové zlato vybojoval celek TK AGROFERT Prostějov. Tým vedený Jaroslavem Navrátilem měl ve svém středu světovou jedničku Caroline Wozniackou, šestého hráče světa Tomáše Berdycha, daviscupové reprezentanty Ruska a Kazachstánu Igora Andrejeva a Andreje Golubjova, skvělou Marii Kirilenkovou a plejádu špičkových českých tenistů v čele s Petrou Kvitovou. Přesto měl tento hvězdný výběr namále. Kolektiv I. ČLTK Praha svedl s týmem z Hané veliký souboj. Ale o tom až později.
Systém soutěže vede již řadu let stavitele některých týmů k tomu, že nakoupí hráče pro jediné střetnutí znamenající záchranu. Nejednou jsme se setkali s tím, že třeba při čtyřhře nebyl na kurtu žádný Čech. Základní skupina na Štvanici přinesla markantní podtržení tohoto tvrzení v utkání Spartaku Jihlava s TCF PURUM Mariánské Lázně. Zatímco v utkání s favorizovaným štvanickým týmem nastoupily oba zmiňované celky v „českých“ sestavách (rychle a hladce prohrály), ve vzájemném duelu se v obou družstvech objevilo několik zahraničních posil. „Jakou to má cenu? Českému tenisu to nepomáhá. Extraliga by měla zeštíhlet. Šest celků by bylo tak akorát,“ zlobil se generální manažer I. ČLTK Praha Vladislav Šavrda. Není to problém jen dvou jmenovaných celků. My dodáváme, že by mnohé kluby – které se navíc o mládež moc nestarají – měly místo do zahraničních hráčů investovat do tenisového mládí. Byly by to účelněji investované prostředky. A nejen v extralize, ale i ve druhé nejvyšší soutěži...
Zkráceno pro web
str. 26 /za oponou/    CHCE TITUL I Z MIXU
Bývalá první tenistka světa Venus Williamsová, která musela předčasně ukončit loňskou sezonu kvůli potížím s kolenem, už má jasno o svých cílech pro rok 2011. Třicetiletá Američanka by ráda zkompletovala sbírku grandslamových titulů, ve které jí chybí i dva ze smíšené čtyřhry. Williamsová má na kontě 21 grandslamových titulů, k absolutní spokojenosti jí chybí ze čtyř největších turnajů roku dvě vítězství v singlu a dvě ze smíšené čtyřhry. „Na Australian Open a French Open už jsem měla titul ve dvouhře na dosah, takže vím, že na to mám. Mnohem těžší bude ale smíšená čtyřhra,“ řekla pátá hráčka světa v rozhovoru pro jednu tiskovou agenturu a dodala: „Vypadá to, jako by se mi titul v mixu ve Wimbledonu a US Open vyhýbal. Na jednom grandslamovém turnaji je téměř nemožné nastoupit ve dvouhře, čtyřhře i mixu. Ale já bych moc chtěla mít všechny tituly z každého Grand Slamu!“ Třicetiletá Williamsová nehrála od US Open, kde v semifinále prohrála s pozdější vítězkou Kim Clijstersovou. Loňský rok pak ofi- ciálně ukončila před měsícem, když se odhlásila z turnaje v Pekingu a vynechala také finále Fed Cupu. Od té doby se věnovala rehabilitaci a přípravě na další rok. „Už se pomalu vracím do mistrovské formy. Jde to pomalu, ale jistě,“ uvedla a nezapomněla podotknout: „Není lehké být mimo hru, ale na druhou stranu to člověka před novou sezonou pořádně nažhaví.“ Williamsová prý během rehabilitace neviděla jediný tenisový zápas, dokonce nesledovala ani finále Fed Cupu, v němž Spojené státy prohrály 1:3 s Itálií. „Nehrát bylo hrozně těžké, tak jsem si řekla, že se ani nebudu dívat v televizi,“ prohlásila Venus.
Více přináší tištěné číslo magazínu
str. 29   Nike Junior Tour po stopách Kolumba
Už druhý rok jde světové Masters Nike Junior Tour ve stopách mořeplavce Kryštofa Kolumba. Loni se nejlepší sešli v atraktivním rezortu Punta Cana v Dominikánské republice, kde španělský objevitel přistál 6. prosince 1492. Letos si světové naděje daly sraz na ostrově San Salvador. Kolumbus s požehnáním královny Isabely Kastilské vyplul ze Španělska před 518 lety s cílem najít novou cestu do Asie, měla být bezpečnější než obeplouvání Mysu Dobré naděje na jihu Afriky a objevil přitom Ameriku. Zemi poprvé spatřil z lodě Pinta ve dvě hodiny odpoledne 12. října námořník Rodrigo Triana, Kolumbus pojmenoval ostrov San Salvador. Více ZDE
str. 31-32 /dialog měsíce/
Jsem slušně vychovaná, k. o. nerozdávám
Minulé dvě sezony to byla tenistka na vzestupu. Mladá, krásná, milá, optimistická, usměvavá, tenisově úspěšná, v reklamě a marketingu vyhledávaná. CAROLINE WOZNIACKÁ, oceněná titulem „Nováček sezony 2008 na okruhu WTA“, vyhrála v následujícím roce tři turnaje, prošla do finále grandslamového US Open a poprvé v kariéře se kvalifikovala na Turnaj mistryň. Dostala se na pátou příčku světového žebříčku. Posun směrem nahoru obdivovatelky herce Johnnyho Deppa a čtenářky knih o Harrym Potterovi pokračoval i v zatím poslední sezoně. Dvacetiletá dcera polských rodičů, narozená v Dánsku a reprezentující tuto skandinávskou zemi, vybojovala šest turnajových primátů, k tomu účinkovala v dalších dvou finále včetně Turnaje mistryň, byla v semifinále US Open a čtvrtfinále Roland Garros, vyhrála dvaašedesát zápasů a pouze sedmnáct jich prohrála. A tak bylo celkem logickým vyústěním, že se 11. října u jejího jména objevila na světovém žebříčku jednička. Caroline Wozniacké k tomu pomohla dlouhodobá absence Sereny Williamsové, ale na to se historie ptát nebude. Stejně jako na to, že ve sbírce nemá grandslamový titul. Ale takových světových jedniček už tady přece pár bylo. Navíc podle mnohých je pouze otázkou času, kdy tento nedostatek vymaže. Letopočet 2010 zakončila rodačka z Odense jako nejmladší tenisová královna od Martiny Hingisové v roce 2000.

Loňský rok byl ten nejúžasnější v mojí kariéře, jsem na něj opravdu hrdá. Splnil se mi v něm sen – dostat se na první příčku žebříčku. To bylo něco, o čem jsem snila už jako malá holka. Dosažení nejvyšší pozice je pro mě obrovským úspěchem. I díky tomu jsem se přesvědčila, že všechna práce a to, co já a všichni kolem mě děláme, se vyplácí.
Na US Open jste prohrála v semifinále s Věrou Zvonarevovou, na Turnaji mistryň v Dauhá ve finále s Kim Clijstersovou. Hodně lidí už vás vidělo jako šampionku…
I já jsem byla zklamaná, jsem naštvaná po každé porážce. Ale byla to výborná utkání a hodně jsem se v nich naučila. A navíc – pokaždé to byly turnaje, na kterých jsem hrála dobře a když jsem si je probrala zpětně, mohla jsem být celkově spokojená...
Zkráceno pro web
Příloha Fiftýn Plus  
Tipovalo 187 osobností, funkcionářů, trenérů, novinářů a sponzorů
Zlatý kanár 2010: Přesvědčivě Tomáš Berdych
Anketu pořádá časopis TENIS ve spolupráci s Českým tenisovým svazem, byla vyhlášena už poosmnácté a pojedenácté se slavnostní ceremoniál konal v Přerově Tipovalo 187 osobností, funkcionářů, trenérů, novinářů a sponzorů Hlavní trofej předal spolu s Ivo Kaderkou opět prezident Václav Klaus Jak dopadly další kategorie? Nejlepší český hráč: Tomáš Berdych Nejlepší česká hráčka: Petra Kvitová (TK AGROFERT Prostějov) Postup na žebříčku ATP: Jaroslav Pospíšil (TK AGROFERT Prostějov) Postup na žebříčku WTA: Petra Kvitová (TK AGROFERT Prostějov) Talent roku Adam Pavlásek (TK AGROFERT Prostějov) a Kateřina Siniaková (TK Sparta Praha) Deblista roku: Lukáš Dlouhý (TK AGROFERT Prostějov) Deblistka roku: Květa Peschkeová (TK NERIDÉ) Deblový pár roku: Tomáš Berdych – Radek Štěpánek (oba TK AGROFERT Prostějov) Tým roku: Tým ČR v Davisově poháru – Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Dlouhý, Jan Hájek (TK AGROFERT Prostějov), Ivo Minář (I. ČLTK Praha) a František Čermák (TK Sparta Praha), nehrající kapitán Jaroslav Navrátil Nejlepší tenista na vozíčku: Michal Stefanu, (Centrum tenisu na vozíku Náchod)