V čem je Petra Kvitová určitě jiná než ostatní hráčky světové špičky? Vyzařuje z ní klid. Devátého května po úspěchu v Madridu postoupila na desáté místo žebříčku WTA, za týden se posunula o jedno místo výš. "Necítím nic zvláštního, ať jsem v desítce, nebo nejsem. Jsem pořád stejná hráčka, co jsem byla, číslo před mým jménem nic nemění," odpovídá novinářům. Účastníci internetové diskuse dávali Kvitové velké šance na Roland Garros, hodně jí fandili. Že bude hrát semififinále si myslelo více než 41 % příznivců tenisu, že vyhraje a zvedne nad hlavu Pohár Suzanne Lenglenové dokonce necelá čtvrtina všech, kteří se ankety zúčastnili. "Světová devítka Petra Kvitová z České republiky, která si Paříž oblíbila po triumfu na Paris Open v únoru, je další z adeptek na titul, pokud bude zdravá," připomínala agentura Reuters. A jak to bylo loni? Před Paříží byla Petra na 63. místě na světě a na dvorcích Rolanda Garrose prohrála s kvalififikantkou Sophií Fergusonovou z Austrálie ve třech setech. Té tehdy žebříček ukazoval 145. příčku... Za rok je prostě Petra Kvitová v nové roli. A když se jí na French Open dařit nebude, nezmění se. Proč? Protože už je jiná... /fa/

Viděl jsem bojovat Petru Kvitovou ve finále Sparta Prague Open, i to, jak si krátce po začátku druhého setu nechala ošetřit bolavý sval. V té chvíli jsem moc dobře věděl, že kdyby seděl na dvorci někdo jiný, dávno by v turnaji nehrál. Třeba už v prvním kole by noblesně zvedl ruku k empajru, od soupeře by uslyšel konejšivá slova, že to bude určitě brzy v pořádku, lidé by zdvořile zatleskali a byl by konec. Petra to však nevzdala ani za stavu 1:5! A kdyby to nakonec udělala, každý by uznal, že to bylo správné, když navíc měla jako světová desítka před sebou druhý grandslamový turnaj sezony. Nakonec prohrála, tvářila se až provinile, řekla, že se nechce vymlouvat, ale že ji celý týden trápily zdravotní potíže. "Nechtěla jsem vzdát, bojovala jsem - kvůli lidem, kteří přišli, kvůli rodičům a bráchovi," dodala Petra po finálové porážce. Černošek od začátku chtěl, aby Sparta Prague Open byl nejlepším turnajem žen u nás. "Na českou tenisovou scénu přichází nový turnaj Sparta Prague Open, který dá šanci především mladým českým tenistkám. Rozhodli jsme se vstoupit mezi české turnajové organizátory a věřte, uděláme vše pro to, aby se Sparta Prague Open zařadil u nás mezi nejkvalitnější turnaje," říkala už loni první místopředsedkyně Správní rady TK Sparta Praha Petra Píchalová-Langrová. Ze všech sparťanských tenisových funkcionářů letos sálalo organizátorské nadšení, Kvitová navíc po postupu do finále Fed Cupu a velkém úspěchu v Madridu dala přednost startu ve Stromovce před dvoumilionovým Římem v eurech. Určitě věděla, proč to udělala, prostě cítila, že je za turnajem prostějovská tenisová duše a té je potřeba se obětovat. Byla tváří turnaje, nasazenou jedničkou, mnoho diváků přišlo do Stromovky jen kvůli ní. Chcete další příklady? Předloni na UniCredit Czech Open Radek Štěpánek nešťastně uklouzl v zápase prvního kole proti Cuevasovi z Uruguaye a pro těžké zranění kotníku vzdal. Už seděl v oficiálním turnajovém voze UniCredit Czech Open a za pár minut měl odjet na důkladné vyšetření do Olomouce. "Moc mi na startu v Prostějově záleželo, cítil jsem se výborně, byl jsem v pohodě, chtěl jsem ten turnaj vyhrát," konstatoval Štěpánek. "Ani nevíte, jak mě to.... Chtěl jsem to tu vyhrát kvůli doktorovi, slíbil jsem mu to," říkal se smutnýma očima...
Kompletní úvodní slovo Ing. Františka Kreuze přináší tištné vydání magazínu

Není to tak dávno, co si dva nejvýše postavení mágové tenisových kurtů - Roger Federer a Rafael Nadal - skládali poklony při hodnocení svých ambicí a možností. Po nečekaném výsledku závěrečného souboje na letošním turnaji v Madridu však výrazně zabušil na dveře královského paláce "třetí vzadu": NOVAK DJOKOVIČ. Srbský nápadník trůnu uštědřil domácímu miláčkovi Nadalovi po jeho sedmatřiceti antukových triumfech porážku ve dvou setech a poprvé ho zdolal na tomto povrchu. Svou mimořádnou letošní bilanci rozšířil Djokovič na 32 vítězných zápasů v řadě (navíc přidejme ještě dva v prosincovém finále Davisova poháru)! Po zisku druhého titulu na Australian Open prohlásil Novak předposlední lednový den: "Rafa a Roger jsou stále dva nejlepší hráči na světě. Nemůžete srovnávat moje a jejich úspěchy..." Ale za tři měsíce se mnohé změnilo. Federer dosáhl jen na jediný titul - v Dauhá (ještě před Grand Slamem), stejně jako Nadal (Monte Carlo). Djokovič naopak triumfoval v pěti soutěžích, kde startoval (Dubaj, Indian Wells, Miami, Bělehrad, Madrid). I to leccos napovídá o letošní formě momentálně největších zájemců o první příčku světového computeru. Kde hledat hlavní důvody úspěchů srbské hvězdy? Kromě vyrovnanosti všech úderů (prakticky bez slabin) je to mimořádná fyzická kondice (z toho vyplývající takřka dokonalá obranná činnost) a především výrazné zlepšení podání. "Po finále Davis Cupu jsem čtrnáct dnů odpočíval a pak jsme odjeli s trenérem Vajdou na přípravu do Dubaje," přibližuje Novak. Před Melbourne se nezúčastnil žádného oficiálního turnaje, podobně jako Nadal. Poté opět trochu vysadil a znovu do tvrdé práce. Výsledky jsou zřejmé. A byť Djokovič o pozici lídra žebříčku nemluví nahlas, přece jen přiznává: "Být světovou jedničkou, to jsem řekl už ve svých šesti letech... A později jsem vždycky věřil, že toho můžu dosáhnout. I když se mi to nepovede, budu šťastný, protože jsem svůj život zasvětil skvělému sportu!" Po Madridu měl v plánu start na římské antuce a po ní druhý Grand Slam sezony - French Open. Aby Nadal udržel královský trůn, musel obhájit na těchto turnajích 3000 bodů, zatímco Djokovič pouze 180 za Řím a 360 za Paříž (na obou podnicích hrál čtvrtfinále). Jeho útok na výsluní tenisového nebe vypadá hodně nadějně...
Více přináší tištěné číslo magazínu

Už 20. června opět ožijí travnaté povrchy londýnských dvorců, aby zde hostily 125. ročník slavného Wimbledonu. O vyrovnání rekordu zde bude usilovat jeden z velkých, ale v letošním roce nikoliv "téměř jistých" favoritů na výhru. ROGER FEDERER je sice už jen bývalou světovou jedničkou, mezi favority Wimbledonu však určitě stále patří. V letošním ročníku má o motivaci navíc. Pokud by totiž na závěr turnaje zvedl nad hlavu pohár pro celkového vítěze, vyrovnal by rekord nyní už legendárního Peta Samprase v počtu titulů v mužské dvouhře. Dnes devětatřicetiletý Američan se v letech 1993-2000 radoval na dvorcích All England Clubu celkem sedmkrát. Jeho vítěznou šňůru tehdy porušil jen Nizozemec s českými kořeny Richard Krajicek, který triumfoval v roce 1996, když na cestě do fi- nále porazil právě Samprase, jemuž ve čtvrtfinále nepovolil ani set. Švýcarský mág se svého prvního vítězného finále dočkal tři roky po posledním Samprasově triumfu, když - ještě z pozice nasazené čtyřky - zdolal překvapení soutěže, Australana Philippoussise. Od následující sezony až do roku 2008 už Federer potvrzoval roli nasazené jedničky. Před třemi lety však o sérii přišel, když ve finále nestačil na tehdejší dvojku Rafaela Nadala. O rok později, tentokrát již jako druhý nasazený, se na trůn vrátil. Loni však opět nechal vyniknout Nadala, když jej už ve čtvrtfinále z kurtu vyprovodil náš Tomáš Berdych. "Není mojí snahou získávat nějaké rekordy. Chci předvádět dobrý tenis a pokud možno vyhrávat. Aby mě to hraní stále bavilo!"

Už se tak trochu stává zvykem, že se někdy o českých sportovcích dočteme více v zahraničním, než v našem tisku. A tak se nelze divit, že se na stránkách New York Times objevila zpráva, že se "česká kráska". tenistka NICOLE VAIDIŠOVÁ chce vrátit na kurty. Vaidišová bývala světovou sedmičkou, hrála semifinále grandslamových soutěží, měla před sebou slibnou kariéru. Pak se vše ale zadrhlo a teď už přes rok tenis nehraje. "Nyní ale možná chystá návrat na dvorce," píše New York Times a dodává: "Už v sedmnácti pronikla do světové desítky a hrála semifinále French Open, které si o pár měsíců později zopakovala i na dalším grandslamovém turnaji Australian Open. Tentýž rok se vyšplhala až na sedmou příčku světového žebříčku. Pak však přišly zdravotní problémy, které byly začátkem předčasného konce kariéry talentované Nicole." V letech 2008 a 2009 se dnes dvaadvacetiletá tenistka potýkala s častými změnami trenérů, které ale ke zlepšení nevedly. Problémy bývalé světové sedmičky vyvrcholily začátkem roku 2010, kdy na březnovém turnaji v americkém Hammonde odehrála v pouhých dvaceti letech (!) svůj poslední soutěžní zápas proti Britce Watsonové, které podlehla už v prvním kole. V létě se pak provdala za Radka Štěpánka. Nedávno však spatřily světlo světa spekulace, že by se Vaidišová mohla k tenisu vrátit. Svým vyjádřením se o ně postaral na stránkách newyorských Timesů její bývalý trenér Eric van Harpen: "Jsem si téměř jistý, že Nicole ještě bude hrát. A doufám v to. Když se rozhodla skončit, byl jsem z toho smutný, protože začínala hrát lépe a lépe." Zdali je jeho jistota oprávněná a Vaidišová se na kurty vrátí, bude muset tenisovým fanouškům dokázat samotná hráčka. Ve dvaadvaceti letech na to má ještě času relativně dost.
Zkráceno pro web

Je nejstarším příslušníkem nejen nejlepší světové desítky. Dokonce ani ve třicítce nenajdete tenistu, který by přišel na svět dříve než dnes třicetiletý JÜRGEN MELZER. Rakušan, jenž se do elitní společnosti dokázal prosadit jen pár týdnů před tím, než začal nosit ony tři křížky na krku. Před dvanácti lety přitom vyhrál juniorku ve Wimbledonu a tak tu byl velký předpoklad, že i mezi dospělými se výrazně prosadí. Jenže tomu tak hodně dlouho nebylo. "Z mého pohledu to nebyla otázka talentu. Problém byl vždycky v mé hlavě," říká sám. Uspokojení ze solidního živobytí tenisty náležícího do nejlepší světové stovky, ne úplně ideální volba přítelkyň, příliš dlouhá spolupráce s jedním trenérem. To všechno byly faktory, které tenisové kariéře velkého příznivce Bayernu Mnichov neprospívaly. Ale to se změnilo a dnes v něm mají Rakušané světovou tenisovou špičku. A navíc nejen ve dvouhře, ale také ve čtyřhře!
Na grandslamové scéně se Melzer poprvé objevil už v roce 2000 v All England Clubu. Jenže až do loňského května končíval maximálně ve třetím kole. Celkem jedenáctkrát, ať se proti němu postavil favorit nebo soupeř, kterého rozhodně mohl porazit, odcházel z kurtu s vědomím, že osmifinále bude zase bez něj.
To se ale loni na pařížské antuce změnilo. A dost radikálně. Ve třetím kole na Roland Garros rodák z Vídně razantně zametl se svým komplexem, přestože jeho soupeřem byl David Ferrer. Tahle výhra mu dodala takového sebevědomí a chuti, že v osmifinále vyřídil Tejmuraze Gabašviliho a ve čtvrtfinále si dokonce vyšlápl na Novaka Djokoviče. Přestože s tehdejší světovou trojkou prohrával 0:2 na sety a stejným poměrem ve třetím. "Říkal jsem si, že je to moje první grandslamové čtvrtfinále, tak ho přece neodevzdám tak snadno a jednoznačně," vysvětloval následný obrat rakouský daviscupový reprezentant. "Bojoval jsem a podařilo se mi změnit vývoj utkání. Ani Novak to však nezabalil a v pátém setu to byla pořádná bitva. Nakonec to byl můj životní zápas a velké vítězství."
Zkráceno pro web

Pražský tenisový minigrandslam Strabag Prague Open, v němž muži měli v banku sto tisíc dolarů a ženy rovnou polovinu, se vydařil. Zejména z hlediska českých sportovních příznivců. Vítězi se totiž stali naši tenisté Lukáš Rosol a Lucie Hradecká. Romain Rolland před bezmála sto roky napsal strhující příběh Petr a Lucie. Novela přibližující osud dvou mladých lidí ve dnech okolo Velkého pátku uchvátí určitě každého čtenáře. Kdyby stál Rolland v letošních májových dnech na pražské Štvanici a dokázal ocenit bojovné výkony Rosola a Hradecké ve vřavě bojů o body do žebříčků ATP a WTA, zajisté by napsal alespoň stať Lukáš a Lucie. Psal by nejen o atmosféře bojů, ale i o nepřízni počasí v prvních dnech soutěžení, o slavnostním dekorování finalistů, u kterého byli významné osobnosti - prezident České republiky Václav Klaus, pražský primátor Bohuslav Svoboda a prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka. Věhlasný francouzský prozaik, dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu na turnaji řízeném Vladimírem Houdkem, Vladislavem Šavrdou a desítkami dalších, nebyl. Musíte se tedy smířit s naší dokumentací sledu událostí.
"Žádal jsem o volnou kartu do hlavní soutěže, nezbyla. Dostal jsem ji alespoň do kvalifikace," usmívala se před svým letošním prvním vystoupením na pražské antuce bývalá světová jednička Thomas Muster, která na Štvanici vyhrála před třiadvaceti roky turnaj ATP. Po skončení kariéry jedenáct let nehrál, občas se představil na veteránských kláních či exhibicích. "Loni v létě jsem se rozhodl, že se vrátím - na futures, na challengery," říká dále a my mu připomínáme, že nyní ze třinácti zápasů vyhrál jen jediný. "Tenis se změnil, je rychlejší, nebo já pomalejší..." Thomas ale ujišťuje, že nehraje pro peníze, že tenis je jeho velkou vášní. "Něco jsem tenisem vydělal, mám pěknou vinici a podíl ve fabrice na sluneční brýle," konstatuje vyznavač hry na bicí, který rád sleduje z helikoptéry krajinu pod sebou. Dennis Bloemke byl první a žel, také jeho posledním soupeřem na pražské antuce.
Muster vyhrál set, jeho míče si tykaly s lajnami. Přesnosti však s přibývajícím časem ubývalo, Němec se úspěšně prosazoval jak od základní čáry, tak i na síti. Muster prohrál i svůj letošní pátý zápas. "Cítím se dobře, jen mi chybí rychlost úderů. Trénuji pět hodin denně, ale asi je to málo. Nevyužil jsem pěti brejkbolů a to se potom nevyhrává," zkoumal příčiny vyřazení legendární Rakušan. Neuspěl ani další veterán Bohdan Ulihrach. Po střetnutí se španělským "liftařem" Pedro Clar-Rossellem, s nímž v prvním setu dotáhl souboj do zkrácené hry, jej desítky diváků vyprovázely z kurtu potleskem. Obě legendy oživily turnajovou mozaiku účastníků.

Někteří sportovci jsou nebo bývali nezničitelní. Hokejový brankář Dominik Hašek, hokejista Gordie Howe, golfista Garry Player, stolní tenista Jan-Ove Waldner. Rozhodně mezi ně můžeme počítat také THOMASE MUSTERA. Rakouský tenista se však jedním odlišuje. Zatímco výše zmínění se svému sportu nepřestali věnovat (nebo si maximálně dali roční pauzu), dnes třiačtyřicetiletý rodák z Leibnitzu se na turnajové scéně neobjevil jedenáct let. Loni ale byla jeho touha po plnohodnotném soutěžení tak veliká, že se rozhodl vrátit se na profesionální okruh. Radši to však asi neměl dělat, protože jeho bilance je doslova tragická a kazí jméno bývalé světové jedničky, antukového krále a šampiona: od loňského června do poloviny letošního května zkusil díky divokým kartám štěstí na čtrnácti turnajích (kromě Vídně to vše byly challengery), ale vyhrál jediný zápas...
Samotnému Thomasi Musterovi to však nijak nevadí. Neměl problém ani s tím, když zažádal o divokou kartu pro štvanický challenger Strabag Prague Open, ale dostal ji pouze pro kvalifikaci. Hodně dlouho musel pátrat v paměti, kdy naposledy byl nucen o účast v hlavní soutěži bojovat. "Řekl bych, že to bude asi tak pětadvacet let. Ale to je jedno. Když to půjde, zahraju si tři zápasy. Raději bych jich ovšem odehrál hned osm," usmíval se levoruký tenista před pražským podnikem. Bohužel pro něj (a také škoda pro pořadatele, na bývalou jedničku, navíc ve druhém kole proti Dušanu Lojdovi, by určitě minimálně pár desítek diváků navíc přišlo), zůstalo u jediného utkání. Muster v něm ve třech setech prohrál s Dennisem Bloemkem, tenistou ze začátku čtvrté stovky světového žebříčku.
Poslední zápas své velké kariéry na okruhu ATP sehrála bývalá světová jednička na Roland Garros 1999, v úvodním kole nestačila na Nicolase Lapenttiho. Tehdy to vypadalo, že jde o loučení antukového Terminátora. Jenže ten jako by už tehdy věděl, že nejlepší bude držet se pořekadla o tom, že se nikdy nemá říkat nikdy. A proto oficiálně Thomas Muster nikdy svou kariéru neukončil.

Sparta Prague Open, to byl veliký svátek tenisu. Areál Sparty v pražské Stromovce vyhlížel při zahájení turnaje ITF o body WTA - a poté celý týden - jako nevěsta. "Vyčepený"! Však nevěstina matka Petra Langrová-Píchalová ostřížím okem dohlížela, aby bylo vše, jak má být. Nevěsta to nebyla chudá, věnem dostala nejen sto tisíc dolarů, ale také nadšení všech, kteří slavnostní okamžiky zajišťovali, i těch, kteří byli hosty a následně nešetřili slovy chvály. Na žádné svatbě nesmí chybět baviči. Tentokrát tuto roli převzali tenisoví internacionálové Bahrámí, Leconte, Nováček a Novák. Kvarteto pobavilo přítomné, vyloudilo mnoho úsměvů, odměnou se jim staly ovace zaplněných tribun. Ty sice byly provizorní, kapacitně někdy nestačily, ale výrazně přispěly k prostředí, které lze nazvat útulným. Zájem o tuto událost mezi tenisovými příznivci vzrostl poté, co se jméno české tenisové star Petry Kvitové, po jejím úspěchu na bohaté soutěži série Masters v Madridu, objevilo na desátém místě světového pořadí tenistek!
Petra Kvitová, jež se tenisu naučila pod dohledem a za přispění svého otce a bratra ve Fulneku a která tenisově dozrávala v prostějovském TK Agrofert (nyní ji vedou David Kotyza a Jozef Ivanko), byla tváří druhého ročníku Sparta Prague Open. Po veleúspěšném startu na madridském antukovém mýdle v Praze zářila. "Jsem šťastná, daří se mi. Samozřejmě, že bych ráda vyhrála i v Praze," říkala Petra a s trochu zachmuřenou tváří dodala: "Pobolívá mě kyčel, bolest vystřeluje do zad, ale věřím, že to zvládnu." Hned při svém prvním vystoupení, v němž jí byla soupeřkou mezinárodní halová mistryně České republiky 2009 Anne Koethavongová, poznala, že překonat bolest nebude jednoduché. Pomohly prášky. Po duelu, který nezačala nejlépe, si oddechla. "Nečekala jsem, že přijde tolik lidí. Ze začátku jsem byla trochu svázaná, špatně jsem se koncentrovala, navíc soupeřka hrála velice dobře," hodnotila česká jednička, nejvýše nasazená hráčka turnaje. Smutek byl vidět v očích snědé Britky: "Nejsem zklamaná, hrála jsem dobře, ale proti hráčce první světové desítky je to vždy těžké. V poslední době hraji slušně, daří se mi. Jen nebudu na toto krásné město a hezký turnaj vzpomínat v dobrém kvůli losu. Mohl být příznivější. Ale takový je tenis..."
Zkráceno pro web

Z evropské špičky staršího žactva chybělo po jednom děvčeti a chlapci z první desítky žebříčku starého kontinentu. Největší žákovský turnaj Tennis Europe (I. kategorie) u nás byl tedy zrcadlem výkonnosti mládí před blížícím se mistrovstvím Evropy družstev a jednotlivců. Bohemia Cafex Cup 2011 se - až na výjimky v chování - vydařil. Šéf pořádajícího TC Cafex Rakovník Miloš Cafourek po závěrečném ceremoniálu týdenního klání hodnotil: "Byla to nejkvalitnější mládežnická soutěž a druhý turnaj staršího žactva ve dvou týdnech, které jsme u nás pořádali. Řada těch, kteří tady hráli na soutěži druhé kategorie, Wilson Cupu, zůstala i na ,jedničkové' měření sil. Při zajišťování toho finančně náročného turnaje nám významně pomohl Český tenisový svaz, děkuji Ivo Kaderkovi, jehož prioritou je podpora mládeže, za pomoc. Při této soutěži hradí pořadatel stravování a ubytování všem účastníkům a jejich trenérům do posledního dne, kdy ještě hraje alespoň jeden hráč z národního výběru."
Bezmála dvě stovky tenistů se sjelo do Rakovníka, včetně těch bojujících v kvalifikaci. Bohemia Cafex Cup byl nejen příležitostí poprat se o body do evropského žebříčku, ale také předposlední šancí usilovat o nominaci na mistrovství Evropy, jehož dějištěm bude Plzeň. Tam by měl být jedním z největších českých želízek v ohni Dominik Starý. Ten však podlehl v boji o semifinále ruskému mladíkovi Andreji Rublevovi, z jehož rakety létají míče jak z pověstné "kaťuše". Plzeňan však po prohře neklesal na mysli: "Formu mám, měl bych ji do MEJ ještě vyladit. Prohra to byla poučná. Rusové jsou tady nejsilnější. A protože na mistrovství Evropy mohou hrát jen dva tenisté z každé země, byla konkurence větší než na evropském šampionátu. Myslím si, že v Plzni nejsem bez naděje na medaili," říkal Dominik Starý, který stále koketuje i s hokejem. Pro který sport se rozhodne? Prý to bude vědět do dvou let. O reprezentační dres usiluje také Gabriela Andrea Knutsonová.
Zkráceno pro web

Na severu Čech byla dívčí Kanáří nadějí 2010 zvolena NINA HOLANOVÁ(Severočeská tenisová), pátá hráčka ročníku 1997. Jablonecké hvozdy byly jejímu tenisu malé, proto začátkem tohoto roku přestoupila do pražské Sparty. Dívka pocházející ze sportovní rodiny - tatínek hrával ligový volejbal a maminka se věnovala asijským bojovým uměním, odpovídala velice věcně. Doufala jsem, že bych se po loňských výsledcích mohla stát Kanáří nadějí. Moc si ocenění vážím, je to odměna za moji píli.
Jaké výsledky to byly?
Na halovém mistrovství republiky, kde startovaly většinou o rok starší hráčky, jsem se probojovala do čtvrtfinále. A vyhrála jsem jak ve dvouhře, tak i čtyřhře po dvou celostátních turnajích.
Jak se ti zamlouvá trofej a jak naložíš s finanční odměnou?
Trofej je nádherná. Peníze od energetické společnosti rodiče použijí na můj tenis a ve společnosti Amer Sports, která je mým sponzorem, si vyberu oblečení a nějaké tenisové vybavení se značkou Wilson.
Kdy jsi s tenisem začínala?
Ne moc brzo, až po devátých narozeninách.
Kde?
Na kurtech ČLTK Bižuterie Jablonec nad Nisou...
Zkráceno pro web

"Cítit se fit? To je v tenisu naprosto nemožné," říká Maria Šarapovová. Ruská kráska říká, že při množství turnajů, které se ročně konají, je naprosto nereálné, aby tenistky nastupovaly k zápasům zdravé a v naprosté pohodě. "Tenista nikdy nemůže říct, že je zcela fit," tvrdí doslova bývalá světová jednička a dodává: "Když jsem loni ve Wimbledonu viděla zápas mezi Isnerem a Mahutem, ve kterém sehráli téměř dvě stovky gamů, říkala jsem si - já už bych byla dávno v nemocnici. Je opravdu neuvěřitelné, co tam oni předvedli. Myslím, že v tomhle by se pravidla mohla změnit a za určitého stavu zápas dohrát v tie-breaku. Vydržet tak dlouho jako ti dva, to si nepochybně vybere svou daň - jak fyzicky, tak psychicky. Opravdu by se v těchto případech měla pravidla upřesnit. Těžko říct jak, možná by to zase ochudilo tenis o dramatické závěry. Ale rozhodně by to pomohlo fyzickému i psychickému zdraví tenistů. Jít do tie-breaku za stavu 20:20 bych opravdu nechtěla!"
Další zajímavosti přináší pravidelná rubrika tištěného magazínu

Poslední zápas své tenisové kariéry sehrál Karel Nováček na US Open v šestadevadesátém roce. O postup do čtvrtfinále čtyřhry hrál s Pereirou a prohráli s párem Hlasek - Forget. "Už jsem to nebyl já. Vždycky jsem se snažil hrát co nejlepší tenis, být v plné síle a to už jsem nemohl. Navíc jsem v té době plánoval přesun do Ameriky, chtěli jsme se tam usadit a s tím bylo spojeno hodně starostí - zelená karta, školy. Požádal jsem tehdy o výjimečný status, přece jen jsem ve sportu něco dokázal, a nakonec se to podařilo. Za třináct měsíců jsme kartu dostali a začali přemýšlet o nové perspektivě. I tohle se odehrávalo na konci mé kariéry a byl jsem tedy myšlenkami trochu jinde," říká Nováček, když vzpomíná na dobu, kdy končil své působení na okruhu ATP. Deset let předtím vyhrál svůj první turnaj ATP Sovran Bank National Tennis Classic ve Washingtonu D. C, psal se 3. srpen 1986. Turnaj měl dotaci 279 000 USD a patřil do seriálu NABISCO Grand Prix. Ve slavném premiérovém vítězném washingtonském týdnu ztratil Nováček jen dva sety a postupně porazil Jaime Yzagu, Franceska Cancellottiho, Guillerma Vilase, Kenta Carlssona, Andrese Gomeze a ve finále Tierryho Tulasneho 6:1, 7:6. Na podzim šestaosmdesátého roku se pak ještě probojoval do finále turnaje ve Vídni, kde prohrál s Američanem Bradem Gilbertem. Navíc byl v dubnu v semifinále turnaje v americkém Cologne. Nováčkovi bylo tehdy jedenadvacet, byla to jeho první velká sezona a sehrál v ní patnáct turnajů. Osmého prosince 1986 byl na 32. místě světa. Celkem vyhrál třináct turnajů, osm z nich na antuce. Navíc byl na turnajích ATP sedmkrát ve finále a získal tři tituly ve čtyřhře. O osm let později, po úspěchu ve Washingtonu, zvedl naposledy pohár za turnajový titul v Hilversumu...
Více přináší tištěné číslo magazínu

Druhý květnový týden se český tenis dočkal šesté hráčky, která se prosadila do elitní desítky světového žebříčku. Povedlo se to PETŘE KVITOVÉ. Jedenadvacetiletá fedcupová reprezentantka se do vybrané společnosti posunula díky semifinále loňského Wimbledonu a výborné první polovině této sezony. Vítězství v Brisbane, čtvrtfinále Australian Open, triumf v hale v Paříži. Pak sice přišel drobný výpadek, ale v prvním květnovém týdnu následovala výhra na štědře dotovaném turnaji v Madridu. Clijstersová, Zvonarevová, Li Na, Stosurová, ty všechny a mnohé další poznaly letošní formu svěřenky trenéra Davida Kotyzy až příliš detailně a pro ně nepříjemně. K tomu připočítejme úspěšně zvládnuté všechny čtyři dvouhry ve Fed Cupu, které českému týmu výrazně pomohly až do finále proti Rusku. Máme tenistku, která rozhodně na své zatím maximální deváté příčce nejspíš nezůstane a půjde ještě výš. A dá se věřit tomu, že ani další velké úspěchy, které snad přijdou, zatím skromnou a usměvavou Petru Kvitovou nijak výrazně nezmění.
Jak se tváříte na výroky tenisových osobností, které říkají: Má velkou budoucnost. Může být světovou jedničkou. V rozhodujících chvílích hraje se stejnou odvahou jako Serena Williamsová...
Každý si k tomu může říct, co chce a jak to vidí. Ale stejně všechno záleží jenom na mně a na lidech, které mám kolem sebe, jak budeme pracovat. Na druhou stranu je to pěkné, ale podobně se mluvilo už po Wimbledonu. Takže tímhle se nemá cenu nijak zaobírat. My neděláme věci proto, abych se stala světovou jedničkou, ale proto, abych se zlepšovala krok po kroku. Uvidí se, jestli se pak ta slova potvrdí nebo ne.
Platí podle vás, že na kurtu je každý sám a nikdo mu nijak nepomůže? Že záleží jen na samotném tenistovi, čeho je schopen, co si dovolí, jak moc je sebevědomý a odvážný?
V tom je podle mě tenis pěkný. Nikdo vám na rozdíl od fotbalu nebo hokeje nepomůže, nenapraví vaši chybu. Naopak když zkazíte, můžete se zlobit jenom na sebe.
Jaký je to pocit, patřit na světovém žebříčku do elitní desítky?
Necítím nic zvláštního, že jsem v desítce nebo nejsem. Jsem pořád ta stejná hráčka, co jsem byla, číslo před mým jménem nic nemění. Doufám, že budu hrát stejně dobře i dál. A že stejná zůstanu i jinak, že budu pořád taková, jaká jsem. Kdyby se náhodou něco změnilo, tak mě David (Kotyza - trenér, pozn. red.) vrátí zpátky...
Zkráceno pro web

Turnaj ITF Sparta Prague Open nabídl tenisový svátek
Rybáriková zdolala zraněnou desítku
První nasazená a desátá hráčka žebříčku WTA Petra Kvitová se i přes zdravotní problémy probojovala do finále Sparta Prague Open a turnaj obětavě dohrála • Slovenka Magdalena Rybáriková se stala překvapivou vítězkou pražského turnaje • Výborný výkon Denisy Alletové, až ve čtvrtfinále jí zastavila Srbka Kruničová • Čtvrtfinálová dívčí válka dvou Češek Cetkovské a Zakopalové byla plná zvratů, Cetkovská otočila třetí set ve svůj prospěch • Petra Cetkovská byla jen krok od finále, v semifinále vedla s pozdější vítězkou Magdalenou Rybárikovou 6:0 a 5:1, pak však přišel velký obrat • Cetkovská s nizozemskou tenistkou českého původu Michaelou Krajicekovou získaly titul čtyřhře, americký pár Lee-Watersová a Moulton-Levyová porazily zcela přesvědčivě • Hrálo se o dotaci 100 tis. USD • Ve Stromovce ještě nikdy nebylo tolik spokojených tenisových diváků •

Čerstvě desátá hráčka světa Petra Kvitová nevybojovala v pražské Stromovce prvenství na turnaji ITF Sparta Prague Open (100 tis. USD). Její finálová přemožitelka, slovenská fedcupová reprezentantka Magdaléna Rybáriková hrála v českém hlavním městě skvěle, cestu k vítězství v závěrečném utkání měla usnadněnou velkými zdravotními problémy Kvitové. Ve velmi dobré formě se představila Petra Cetkovská, která byla jen krok od finále dvouhry. Na vavřín vítězek dosáhla po boku nizozemské tenistky českého původu Michaely Krajicekové ve čtyřhře. Turnaj byl velkým tenisovým svátkem, o čemž svědčí obrovský zájem diváků. Musíme zdůraznit, že organizátoři udělali pro ně a především pro hráčky, nadstandardně vše potřebné. Závěrečným bojům byla přítomna celá řada celebrit – ministr průmyslu Martin Kocourek, primátor hl. města Prahy Bohuslav Svoboda, prezident ČTS Ivo Kaderka a další.