Obsah čísla 6/2012

BARBORA ZÁHLAVOVÁ-STRÝCOVÁ,
česká fedcupová reprezentantka
Snímek: JIŘÍ VOJZOLA
6-8
Zajímavosti ze světa
9-11
Můj příběh: Barbora Záhlavová-Strýcová
12-13
Prague Open
14
Prosperita Open
15
Člověk se svatozáří
I–XXXVI
Příloha: Fiftýn plus
16-17
Tenis na vozíku
18-19
Sparta Prague Open
20-21
Miliony pro mládež
22-23
OH: Poprvé na
prvním místě
24-25
Nové tenisové centrum
v Dobřanech
26-27
Za oponou
28
Před 10 lety
(Stanislav Přáda)
29
Trenéři: Ivan Petr
a Petr Šnajdr
31-32
Dialog s Viktorií Azarenkovou

Hostováno na www.rozhled.cz
Příloha Fiftýn Plus
Sparta Prague Open 2012
měl vynikající obsazení
a organizační úroveň

Nejvýše nasazená Šafářová kralovala v Praze
V pražské Stromovce se hrálo o dotaci 100 tisíc amerických dolarů V areálu pražské Sparty se představilo jedenáct žen z první světové stovky, v prvním kole nastoupilo deset českých tenistek Nejvýše nasazené byly Češky Lucie Šafářová a Klára Zakopalová, jako trojka pak Barbora Záhlavová- Strýcová Ta však překvapivě prohrála hned v prvním kole, nestačila na Australanku Dellacquaovou Držitelky volných karet Denisa Allertová a Tereza Smitková předvedly nadprůměrný výkon Sen každého turnajového ředitele naplněn: Ve finále byly první dvě nasazené hráčky Francouzky Cornetová a Razzanová zcela jasně vyhrály čtyřhru O turnaj byl znovu obrovský divácký zájem, v sobotu krátce po poledni byl areál uzavřen, z kapacitních důvodů se tam už další diváci nevešli Exhibiční zápas Lendl – Novák diváky náramně bavil nejen po tenisové stránce Turnaj Sparta Prague Open měl dokonalou organizační kvalitu
Zpravodajství na str. IV
Letní termínová listina
T/Production, spol. s r.o. a redakce časopisu TENIS ve spolupráci s ČTS pro Vás připravili Letní termínovou listinu 2012. LTL nebude v běžném prodeji,
Objednat si vše uvedené můžete na adrese: T/Production, Marie Burianová, Hudečkova 10, 140 00 Praha 4, tel/fax 241 442 398
e-mail: burians@volny.cz

Doporučená cena je 95 Kč + poštovné a balné.
Na stejné adrese si také můžete objednat předplatné časopisu Tenis, Celostátní a oblastní tenisové žebříčky 2011, případně chybějící čísla našeho časopisu. Rádi vám vše zašleme. Ceny všech publikací najdete ZDE:

Archiv předchozích čísel
Bude platit kalendář? - str. 2-3
Ze současné světové desítky je Roger Federer nejstarší. Po vítězství v Madridu přeskočil Nadala, po turnaji v Římě se Španěl zase vrátil na druhou příčku.
Jaké je bodové pořadí na prvních třech místech?
1. Djokovič 11 800, 2. Nadal 10 060, 3. Federer 9 790.
Ale Švýcar se určitě nevzdal myšlenky na návrat na místo světové jedničky. Letos už vyhrál čtyři turnaje – Rotterdam, Dubaj, Indian Wells a Madrid a po dvou letech, poprvé od května 2010, by se mu to mohlo podařit. Navíc mu chybí jediný týden na postu světové jedničky, aby se dostal k číslu 286, právě to je rekord, který drží Pete Sampras. Djokovič loni vyhrál v Římě, letos tam byl ve finále, hrál semifinále na Roland Garros a získal titul ve Wimbledonu. Nadal hrál loni v Římě finále, letos vyhrál, kraloval pošesté na Roland Garros a ve Wimbledonu byl ve finále. A Federer? Letos se v Římě dostal o kolo dál, na French Open podlehl minulý rok ve finále a ve Wimbledonu ve čtvrtfinále. Z hvězdné trojice na tom byl nejhůř, obhajuje méně bodů než ti před ním. Kdyby měl platit kalendář, měl by mít ze všech kandidátů na post světové jedničky nejméně problémů. „Věřím, že se mi to může podařit,“ říká Federer.
(fe)
Úvodní slovo - str. 4
Český tenis patří mezi nejlepší na světě. A komu by tahle věta připadala jako nabubřelé vychloubání, pak se jen stačí otočit zpátky, připomenout si postup fedcupového týmu do finále a zářijový semifinálový daviscupový zápas v Argentině. K tomu samozřejmě musíme přidat zastoupení v mužské i ženské světové desítce, prsty jedné ruky vám budou stačit, když budete hledat federace, které jsou na tom stejně jako my. Ano, ke konci května se tím mohly pochlubit jen USA a Francie. Bylo by bláznovstvím srovnávat obě ekonomiky s naší, připomínat počty tenistů v jednotlivých zemích. Co je však třeba říct nahlas: obě tyto federace organizují Grand Slam a je docela přirozené, že patří k nejbohatším na světě. Každý však ví, že ani ty největší peníze z netalentovaného lenocha wimbledonského šampiona neudělají. Hodně nahlas také řekněme, že český tenis už patnáctý rok nemá finanční problémy. Když mnohé české sportovní svazy rušily sekretariáty a začaly vše řídit z domácích laptopů, tak ze Štvanice byly dokonale zafinancovány oblasti, peníze na soutěže, reprezentační výjezdy mládežnických týmů a hlavně na výchovu talentů. Vedle jistoty, která vyzařuje ze svazu, jsou u nás navíc stále kluby, které se dokážou o mladé nadějné tenisty postarat, zařadí je do výchovného systému od tréninkového střediska mládeže až po působení v Národním tenisovém centru. Připomínám to i proto, že navíc prezident ČTS přišel se svým pohárem pro týmy mladšího i staršího žactva a staršího dorostu. Peníze budou nejen pro mistry České republiky, finančně jsou podporovány i týmy v oblastech. Proč ho tak nazval? „Především proto, že je to opravdu zrcadlo mé svazové filozofie,“ říká Kaderka v rozhovoru, který otiskujeme v tomto čísle. „Od začátku vím, že je potřeba a nezbytně nutné pečovat o mládež a od této filozofie do konce světa neustoupím. Nikdo mě nepřesvědčí, abych se podílel na nějakých megalomanských projektech, které českému tenisu nic nepřinášejí. Pro mě je dětský, mládežnický, juniorský úspěch víc, než předávání poháru cizímu tenistovi, který si k nám přijel pro prize money a třeba navíc ještě něco dostane do kapsy jako startovné. Pro český tenis a pro mě je určitě významnější, když junioři vyhrají Galeův pohár, než když po Štvanici běhají na turnaji světové hvězdy. Pro mě to je – a vždycky bude – z pohledu budoucnosti českého tenisu rozhodně potřebnější. A proč jsem řekl Prezidentský pohár? Peníze pro český tenisový svaz přináší jedna osoba, a proto jsem rozhodl, že se budou dávat mládeži, že se budou dávat do budoucnosti českého tenisu...
Kompletní úvodní slovo Ing. Františka Kreuze přináší tištné vydání magazínu
HOŘÍ SPOR O MODROU ANTUKU  - str. 6
Ve světě profesionálního tenisu se rozhořelo velmi žhavé téma. Ještě nezačal prestižní turnaj mužů ATP Masters 1000 a žen WTA Premier v Madridu a už ti nejznámější hráči i hráčky začali „spiklenecky“ projevovat svoje názory na neobvyklý povrch! Poprvé v historii se hrálo na modré antuce. Právě netradiční povrch je trnem v oku pro takřka celou světovou špičku tenistů v čele s Nadalem a Djokovičem, kteří se do španělské metropole příliš netěšili. O změně barvy antuky začali pořadatelé turnaje v Madridu otevřeně jednat už před třemi lety. Tehdejší ředitel klání, bývalý wimbledonský vítěz Manuel Santana, a promotér Ion Tiriac chtěli vyhovět sponzorům a také fanouškům. Modrý podklad má zlepšit kontrast v televizních přenosech a diváci tak lépe uvidí míček. „Jsme, nechci říkat přímo otroci, ale hodně závislí na televizi. Je naše povinnost snažit se zlepšovat hru, ale vyjít také vstříc požadavkům televizní techniky,“ vysvětluje vítěz čtyřhry na French Open z roku 1970 Tiriac a dodává: „Na modrém kurtu je mnohem lepší kontrast. Jsem si jistý, že to ocení diváci, ale nakonec i hráči.“ Podle bývalého rumunského daviscupového tenisty a jednoho z nejvlivnějších mužů světového tenisu Iona Tiriaka je vědecky dokázáno, že míč na modrém povrchu je o patnáct procent lépe vidět, než na červené antuce. Jinak se ale vlastnosti modré antuky od červené antuky prakticky neliší, na turnajích v Americe (Houstonu a Charlestonu) se hraje na antuce zelené. Přesto jsou známí tenisté ze změny značně rozladěni. Vadí jim především fakt, že nikdo nevyslyšel jejich názory. Novak Djokovič dokonce řekl: „Prezident turnaje udělal změnu bez nás! Mám rád inovace i kreativní lidi, ale na druhou stranu to bude jediný turnaj na modré antuce na světě, první v historii. Mluvil jsem o změně s většinou špičkových hráčů a nikdo s tím nesouhlasí. Před letošním rokem jsem nikdy na modré antuce nehrál. Ani já, ani Rafael Nadal, ba ani Roger Federer prostě nevíme, jestli je modrá antuka přirozená, protože přírodní je antuka červená. Příliš šťastný z té změny nejsem,“ míní čtyřiadvacetiletý Srb. Nadšený ze změny není ani Rafael Nadal, zřejmě nejlepší antukář historie. „Historie antukových turnajů se odehrává na antuce červené, nikoliv na modré. Můžete říct, že jsem příliš konzervativní, ale nejsem. Miluji všechny změny k lepšímu,“ vysvětluje svůj postoj španělský tenista...
Zkráceno pro web
CHCE FLUORESKUJÍCÍ MÍČKY - str. 6
Kontroverzní změny na turnaji ATP Masters 1000 v Madridu zřejmě nekončí jenom tím, že antuka má modrou barvu. Majitel turnaje, rozporuplný promotér ION TIRIAC, už prozradil, že za rok by se mohlo hrát se „světélkujícími“ míčky. Navzdory kritice nejlepších tenistů a tenistek světa je se změnou barvy povrchu na modrou antuku spokojen a prý nevěří, že by existovalo nebezpečí, že ho ATP donutí turnaj za rok vrátit na tradiční červenou. „Nyní, po turnaji, jsem přesvědčen víc než kdykoliv předtím, že modrá antuka je krokem vpřed,“ tvrdí Tiriac. Především on jako hlavní promotér je pod palbou kritiky hráčů, kteří si stěžují hlavně na vyšší kluzkost povrchu. „Na turnaji v Monte Carlu si tři hráči podvrtli nohu na klasické červené antuce, takže zranění a kluzkost povrchu bych nesváděl na barvu,“ kontruje Tiriac. Sám ale zároveň přiznává, že povrch v Madridu je kluzčí než by měl být a potřebuje ještě více zpevnit. Místo obav z návratu na červenou antuku už ale plánuje další revoluci pro příští ročník. „Vylepšíme míčky. Myslíme, že fl uoreskující zelené nebo oranžové míčky budou v kontrastu s modrou antukou lépe vidět,“ prozradil své plány Ion Tiriac.
POŘÍZEK TREFIL REKORD  - str. 8
ATP potvrdila nový rekord v rychlosti podání, který zaznamenal Australan SAMUEL GROTH na challengeru v korejském Busanu. Jeho servis letěl rychlostí 263 km/h! Groth se o rekordní zápis postaral ve 2. kole zmíněného challengeru v zápase s Bělorusem Vladzimirem Ignatikem. Od porážky ho ale rekordní dělové eso nezachránilo. Čtyřiadvacetiletý Australan, který se loni po tříletém manželství rozvedl se slovenskou rodačkou Jarmilou Gajdošovou, netrpělivě čekal na oficiální potvrzení rekordu asociací ATP. Ta sice kvůli rozptylu v radarové pistoli oficiální rekordy neeviduje, ale potvrdila, že pořadatelé soutěže v Busanu používají schválené zařízení pro měření rychlosti (a ostatní data z měřiče už byla v normálním rozsahu). Až dosud měl Groth ve statistikách nejrychlejší podání 230 km/h z Australian Open 2009, v Busanu však prý hranici 250 km překonal hned třikrát (253,5 a 255,7 km/h). Aktuálně 340. hráč světa Groth, který byl v žebříčku nejvýše na 220. místě, přitom na začátku loňské sezony podstoupil operaci ramene a do konce roku si už nezahrál. Ruku však dvoumetrový pořízek rozhodně nešetří a po čtrnácti měsících zlepšil „rekord“. Ten měl dosud v držení Chorvat Ivo Karlovič, který loni v daviscupovém utkání proti Německu trefil podání rychlostí 251 km/h.
Další zajímavosti přináší pravidelná rubrika tištěného magazínu
Pořád jsem stejný blázen. Ale krotím se… - str. 9-11 /můj příběh/
Čertíci v očích, úsměv na tváři, spousta energie. BARBORA ZÁHLAVOVÁ- -STRÝCOVÁ si už pátou sezonu za sebou drží stabilní výkonnost, kterou si zajišťuje postavení v nejlepší stovce světového žebříčku. A výborná je ve čtyřhře, šestnáct turnajových titulů a příslušnost k nejlepší dvacítce jsou toho jasným důkazem. Jestli snad rodačce z Plzně něco chybí, pak je to nějaký opravdu velký úspěch na některé z nejsledovanějších tenisových scén světa. Co jí naopak neschází, to je velký zápal a vášeň pro tenis. Bývalá světová juniorská jednička se vyhrabala z těžkostí po prvních úspěších mezi ženami, pod trenérským dohledem svého manžela, kterého si vzala už ve dvaceti letech, se vrátila mezi nejlepší i do úspěšného českého fedcupového týmu. Impulzivní, vzteklá, emocemi nabitá, ale také tenisově chytrá hráčka svůj sport miluje. Ale ne tolik, jako svého manžela Jakuba Herm-Záhlavu. A proto už není jejím trenérem. Alespoň tedy ne jediným.

Jeden z nejhezčích, ne-li vůbec ten nejkrásnější okamžik své dosavadní kariéry, prožila rodačka z Plzně loni ve druhé polovině září v Quebeku. Přestože jí léto vůbec nevyšlo, vyhrála jen dva zápasy, došla si v kanadském městě pro svůj premiérový a dosud jediný turnajový titul. Původně tenhle podnik při sestavování svého turnajového programu neměla v plánu, ale pak si vzpomněla – Valerie Tetreaultová ukončila kariéru. Tedy Kanaďanka, která Češku při jejích dvou startech v Quebeku vždy vyřadila hned v úvodním kole. „Tak já tam teda pojedu,“ řekla si naše fedcupová reprezentantka. A dobře udělala. Na cestě do finále ztratila jediný set a v něm obrátila jedenácti získanými gamy v řadě souboj s Novozélanďankou Marinou Erakovicovou. „Ve třetím setu jako bych byla v nějaké jiné zóně. Nezkazila jsem snad žádný míč, hrála jsem chytře. I když v posledním gamu jsem nervózní byla. Lhala bych, že ne,“ vyprávěla čerstvá turnajová šampionka. „Prožila jsem si nádhernou pohádku.“ Dostála tak svým slovům, která pronesla o čtrnáct měsíců dříve po ztraceném finále na pražském turnaji okruhu WTA. „Dřív nebo později titul přijde, moc po něm toužím,“ říkala v útrobách štvanického centrkurtu Barbora Záhlavová-Strýcová po prohře s Maďarkou Agnes Szavayovou. Velká touha se naplnila. Zajímavé bylo, že u vítězství chyběl muž, který na něm měl obrovský podíl. Jakub Herm-Záhlava, od září 2006 manžel a také trenér české tenistky. Zápasy své ženy nesledoval ani na internetu. Že by byla bývalá juniorská světová jednička sama sobě nejlepším trenérem? „Něco na tom možná je,“ směje se účastnice olympijských her v Aténách 2004. „Dělala jsem si všechna rozhodnutí sama. I ta nejmenší. Pak jsem si na kurtě hodně věřila. Celý týden to bylo takové zvláštní. Když jsem vyhrála fi nále, bylo mi smutno, že jsem večer sama na pokoji. Ale na druhou stranu jsem si řekla – vždyť já to dokážu sama, i bez manžela.“ Nabízela se tak otázka: Co to takhle zkusit častěji? „Bavili jsme se o tom, ale od té doby jsme zase byli všude spolu.“ Kdo ví, jestli právě proto od té doby Barbora Záhlavová-Strýcová žádný další titul nepřidala...
Zkráceno pro web
Horaciovo mečbolové zmrtvýchvstání - 12 /Prague open/

Lukáš Rosol a Horacio Zeballos
„Byla to dvě struhující, dramatická finále. O tom, že odjedu z Prahy jako dvojnásobný vítěz, se mi ani nesnilo,“ říkal při odchodu z centrkurtu ČEZ Kolosea argentinský zástupce Horacio Zeballos. Příznivec fotbalového Boca Juniors byl nečekaně hlavní hvězdou tenisového challengeru CNGvitall PRAGUE OPEN by Noncore. Jedenáctý ročník, hraný pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause a pražského primátora Bohuslava Svobody, měl tenisovou kvalitu a velice slušné obsazení.

„Přijelo sedm tenistů z první stovky světového žebříčku, termín bohužel koliduje s velkou soutěží v Madridu, takže tu jsou hráči až z druhé padesátky,“ říkal ředitel turnaje a generální manažer I. ČLTK Vladislav Šavrda, který si dále posteskl: „Volné karty jsme měli pro Robreda a Haase. Prvně jmenovaný ale ještě není zcela fit, Tomy Haas se po úspěchu v předcházejícím týdnu v Mnichově, kde byl v semifinále, omluvil. Žel, jeho sorry přišlo až po vylosování hlavní soutěže, takže jsme volnou kartu už nemohli přidělit žádnému z českých tenistů.“ S rozezvučením strun tenisových raket při kvalifikaci si viditelně oddechl Vladimír Houdek, generální manažer pořádající agentury Sport Towers Prague. Jemu patřila otázka, jak je těžké získat pro turnaj s dotací 100 000 dolarů generálního partnera, v tomto případě společnost Noncore? „V dnešní době je nelehké nejen získat generálního sponzora, ale nasbírat dostatečné množství prostředků na pokrytí nákladů. Ty představují částku přes sedm milionů korun. Snažíme se, aby se náš turnaj – včetně zázemí – vyrovnal soutěžím ATP tour. Se společností Noncore budeme jednat o prodloužení smlouvy, byla partnerem jen pro letošní rok.“
Zkráceno pro web
Člověk se svatozáří  - str. 15 /doma/

2008: Ivo Kaderka předal Doc. MUDr. Janu Záhlavovi, CSc., Cenu prezidenta ČTS
Devětadvacátého dubna, hodinu před pravým polednem, se navždy zastavilo jeho srdce. Doc. MUDr. Jan Záhlava, CSc., nás – byť dlouho úspěšně bojoval s vážnou nemocí – zcela nečekaně opustil. Vím, že by mne nepochválil, kdyby si přečetl titulek, ale výstižnější mě nenapadl. Jeho mysl byla plná přátelství, porozumění a smyslu pro korektnost a kompromisy, snažil se pochopit a vnímat radosti i starosti druhých. Sám si jen zřídka postěžoval…
Bylo mi třináct, když jsem elegantního šviháka viděl poprvé. Bylo to v Nýrsku, kam přijel s dalším mladým plzeňským lékařem A. Wirthem na tenisový turnaj. Netušil jsem, že se po čtyřech letech spřátelíme. Byl mi rádcem a kamarádem. Jan Záhlava patřil k lidem, kteří neznají odpočinek, žil medicínou a sportem. Již v závěru studia vedl kroužek vysokoškolaček – vesměs mediček – a později tým pod bezednými koši. Se svými svěřenkami, mezi kterými poznal i svoji manželku Evu, to dotáhl až do druhé nejvyšší basketbalové soutěže, třikrát se s nimi, neúspěšně, pokoušel o postup mezi elitu. Řadu let byl i basketbalovým rozhodčím. Po získání lékařského diplomu nastoupil jako asistent v Ústavu patologické fyziologie lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Pracovitý a talentovaný Jan Záhlava byl v osmašedesátém roce vyslán na lékařský kongres do Spojených států. Srpen 1968 prožil za velkou louží, vrátil se o tři měsíce později než měl, a to mu bylo osudné. Kariérní postup se zastavil, na dlouhá léta se stal „pouhým“ odborným asistentem. Ctižádostivý, mladý lékař se vedle medicínské vědy a basketbalu věnoval také tenisu. Sám patříval k talentům, jako dorostenec porazil v Černošicích i Richarda Schönborna. Začal funkcionařit v oddíle TJ Slavia VŠ Plzeň, který se svými kamarády před lety zakládal. Stovky, možná tisíce hodin věnoval budování areálu v Borském parku. Měl veliký podíl na jeho rozkvětu a rozmachu. V šedesátých letech měl oddíl v soutěžích devatenáct družstev, on sám v té době hrál za „éčko“ dospělých...
Zkráceno pro web
Může být příští ročník ještě lepší? - str. 18 /Sparta prague open/

Lucie Šafářová
Třetí ročník turnaje ITF Sparta Prague Open s dotací sto tisíc dolarů vyhrála na dvorcích ve Stromovce první nasazená Lucie Šafářová. Světová dvaadvacítka zdolala ve finále turnajovou dvojku Kláru Zakopalovou ve dvou setech. Pořadateli byli jako v prvních dvou letech Český tenisový svaz a Tenisový klub Sparta a opět se potvrdilo, že vše, co i ze zákulisí řídí Miroslav Černošek a podílejí se na tom jeho společnosti, má kvalitu. Co tomu říkal šéf českého tenisu Ivo Kaderka? „Turnaj Sparta Prague Open dokonale zapadá do naší filozofie, navíc první dva ročníky jasně potvrdily, že je to nejen kvalitně připravený a zorganizovaný turnaj, jak je na Spartě už pravidlem, ale je to také projekt s velkou perspektivou. Na Spartě se hrál výborný tenis a nabitý areál viděl navíc atraktivní exhibici Lendl – Novák. Turnaj měl dokonalé zázemí, byl o něj velký zájem a vůbec jsem se nedivil, že i letos byl areál uzavřen.“

Při druhém ročníku se to stalo poprvé, letos opět muselo vedení turnaje Sparta Prague Open dát k příjezdové cestě do Stromovky tabuli „KAPACITA AREÁLU NAPLNĚNA“. Stejné oznámení viselo i u vchodu do tenisového areálu. „Na turnajovém webu jsme napsali, že se areál otevírá v půl desáté a bude otevřeno do doby, než se naplní jeho kapacita. Mnoho tenisových fanoušků pak volalo k nám do recepce a ptali se, zda mohou ještě přijet, zda je ještě šance dostat se dovnitř, ale už jsme opravdu nemohli pouštět do areálu další diváky,“ říkal Ing. Jiří Tichý, marketingový manažer turnaje Sparta Prague Open. Kde hledat kořeny výborného turnaje žen Sparta Prague Open? Na jaře 2009 vstoupil na českou tenisovou scénu silný hráč – nová Sparta. „Chtěl bych, aby se pražská Sparta stala hegemonem pražského a českého tenisu, Prostějov aby vládl tenisu na Moravě. A moc si přeji, aby ti, co v českém tenise něco znamenají nebo znamenat chtějí, byli v jednom z těchto dvou klubů. Samozřejmě, jako Prostějovák bych byl rád, aby se nejlepší tenis hrál v našem městě, ale příchod silné a pracovité Sparty českému tenisu určitě hodně prospěl,“ přál si před časem Miroslav Černošek. Tenisové zákulisí dobře vědělo, že majitelem klubu je právě on, za Spartou stojí Michaela Peterová se svým týmem, strategická rozhodnutí se dělají ve spolupráci s Petrou Langrovou, která je výkonnou místopředsedkyní společnosti. „Od začátku nám bylo jasné, že kromě dobře fungujícího týmu na Spartě musíme vstoupit i mezi turnajové pořadatele a to se nám podařilo. Vychází to samozřejmě také z dobré spolupráce s Českým tenisovým svazem,“ dodává Petra Langrová. Vedle turnaje žen Sparta Prague Open, to jsou letos mj. Moravia Steel Sparta Cup, ITF 18, v červenci bude hned následovat mužský futures s dotací 15 tisíc USD a na konci září turnaj žen s prize money 10 tisíc USD. Ještě předtím přivítají na Spartě na turnaji Eurovia Sparta Cup mladé evropské naděje do 14 let...
Zkráceno pro web
Poprvé na prvním místě  - str. 22 /Olympijské hry/

Reggie a Lawrence Dohertyové (GBR) kralovali tenisovým soutěžím na OH 1900 v Paříži
Poprvé v historii má tenisová špička zájem startovat na olympijských hrách. Doba, kdy i ti nejlepší hledali všemožné důvody, jak se vyhnout dvorcům s olympijskými kruhy je dávno pryč. Co říkal na začátku sezony Novak Djokovič? „U mě je olympiáda na tom nejpřednějším místě. Měl jsem tu čest reprezentovat Srbsko v Pekingu, byla to pozoruhodná zkušenost a nevšední zážitek. Účastnit se her je hodně prestižní věc, každého tahle akce zajímá, moc se o olympiádě mezi tenisty mluví, úspěch na ní je velmi cenný. Jsem šťastný, že se na ni zase dostanu a navíc se bude hrát ve Wimbledonu, kde se mi loni tak dařilo. Olympijské hry jsou jedním z mých největších cílů téhle sezony a doufám, že na nich pro Srbsko opět získám medaili,“ konstatoval první hráč světového žebříčku, který navíc počítá i se startem ve čtyřhře. Také česká špička se na olympijské hry těší, tradiční All England Lawn Tennis and Croquet Club nabídne nejtenisovější olympijské prostředí v historii. Navíc české jedničky Berdych a Kvitová dosáhly na wimbledonské trávě v nedávných sezonách vynikajících výsledků.

Bude to však jiný Wimbledon. Rozhodně se z něj vytratí usedlá tradice, zmizí povinné bílé oblečení, ve Wimbledonu byli vždycky jen a jen tenisoví fanoušci, tentokrát bude publikum jiné, v hledišti určitě zasedne hodně sportovců z jiných odvětví. Rozhodujícím dnem pro olympijské nominace je 11. červen, žebříčky ATP a WTA vydané den po skončení Roland Garros. Ve dvouhrách nastoupí 64 mužů a 64 žen, maximálně čtyři muži a čtyři ženy z každé země. Podle žebříčků má prvních 56 hráčů a hráček zajištěný přímý postup (ale maximálně čtyři tenisté a tenistky z každé země), osm tenistů se na OH dostane díky volným kartám. Ve čtyřhrách se představí 32 párů. Deset nejlepších deblistů a deblistek z žebříčků ATP a WTA má jisté místo, ti si také mohou vybrat partnera do čtyřhry. Druhý pár musí splnit podmínky pro zařazení do soutěže a co je důležité – všechny musí nominovat národní federace a schválit národní olympijský výbor. Ve smíšené čtyřhře nastoupí 16 dvojic z hráčů, kteří splnili podmínky pro dvouhru či čtyřhru, o přijetí do turnaje rozhodne součet jejich umístění na žebříčku. Z pohledu reprezentace by pak hráči a hráčky měli mít za sebou starty v Davisově poháru či Fed Cupu. V případě, že nestartovali, musí být doloženo, že nominovaní mají zájem startovat...
Zkráceno pro web
ROZZLOBIL HLAVNĚ RUSKÉ DÁMY  - str 26 /za oponou/
Bývalá ruská i světová tenisová hvězda, dnes spíše důchodce a rentiér Jevgenij Kafelnikov, se nechal slyšet, že žádný tenista, ale ani hráčka z Ruské federace nemá na letošních olympijských hrách šanci získat medaili. Kafelnikov dokázal vyhrát na OH v roce 2000. Nedávno řekl tiskové agentuře RIA Novosti, že tamní tenisté, jako je například Michail Južnyj nebo Nikolaj Davyděnko, nemají na to, aby v Londýně dobyli některý z cenných kovů. „Nejen muži, ale i ženské hvězdy asi nemají šanci získat olympijskou medaili,“ nechal se slyšet Kafelnikov, přezdívaný pro svoje dělové podání „Kalašnikov“. Značně tím samozřejmě pobouřil například Světlanu Kuzněcovovou, která pro Kafelnikova nedávno hlasovala na konferenci Ruského tenisového svazu, kde se stal i díky její podpoře viceprezidentem. „Zřejmě nesleduje naše výsledky dost pozorně,“ tvrdí Kuzněcovová, která touží dokonce po zlaté olympijské medaili a dodává, že si věří. Naštvaná je i Maria Kirilenková, jež zase doufá v medaili ze čtyřhry. Maria Šarapovová, která je zvyklá vyhrávat téměř vše, jen dodala: „Pan Kafelnikov mi nestojí za to, abych jeho slova komentovala!“ Rozzlobený je i prezident Ruského tenisového svazu Šamil Tarpiščev: „Takto si spolupráci nepředstavuji! Šarapovová, Kuzněcovová, Kirilenková, Pavljučenková a třeba i Bogomolov mají šanci na olympijskou medaili, o tom jsem přesvědčen!“
Další zajímavosti přináší pravidelná rubrika tištěného magazínu
Přádova tenisová radost - 28 /před 10 lety/
Devětadvacátého dubna před deseti lety zemřel sportovně-technický ředitel ČTS Stanislav Přáda. Neměl ještě jedenašedesát let... V roce 1991 začal pracovat v Českém tenisovém svazu, na Štvanici působil jedenáct let a všichni, kteří s ním spolupracovali, měli pocit, že tam byl od nepaměti. V tomto seriálu přibližujeme velké okamžiky tenisové historie, grandslamové osobnosti, Stanislav Přáda se do žádné z těchto přihrádek samozřejmě nehodí, přesto si připomenutí zaslouží. Ve své době byl dobrou a přívětivou duší českého tenisu, patřil k nejoblíbenějším tenisovým funkcionářům. S tenisem začínal ve třiašedesátém roce v pražském Dynamu, brzy se zapojil do práce pléna Pražského tenisového svazu, od roku 1967 byl v komisi rozhodčích Československého tenisového svazu. Zastával v ní funkci jednatele a její předseda byl vždy členem předsednictva tenisového svazu. Určitě nebyl v českém tenisu klubový funkcionář, který by neznal jeho jméno.
Tenis začal hrát Stanislav Přáda ve dvanácti v pražském LTC v Letenských sadech. „Nebylo to ale nic moc. Navíc jsem měl už jako kluk zdravotní potíže, vysoký tlak a problémy se srdcem. A protože jsem na většině turnajů vypadl v úvodních kolech, začal jsem soudcovat a skoro pokaždé jsem s pískáním vydržel až do konce turnaje.“ Mladí se na pozice rozhodčího nikdy moc nehrnuli. „Mně to nikdy nevadilo a navíc jsem se do nejrůznějších klubových činností co nejvíce zapojoval. Samozřejmě, bylo to i proto, že jsem si brzy uvědomil, že to s mými úspěchy na dvorci nebude nijak valné a že jedinou šancí – jak zůstat u tenisu – bylo právě na lajně, na umpiru, nebo v komisi rozhodčích,“ říkal Standa Přáda. Kdo ho poznal, potvrdí, že se vždycky spíše držel vzadu, dopředu se rozhodně netlačil. A úspěchy v roli rozhodčího? „Na ty jsem vůbec nemyslel. Spíše jsem chtěl, abych odvedl na rozhodcovské židli dobrou práci. Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych se třeba měl dostat jako rozhodčí do Wimbledonu. Když jsem pak začal pracovat v komisi rozhodčích, tak jsem se spíše držel úřednické práce, aby byly v pořádku papíry, klapaly nominace rozhodčích na jednotlivé přebory a mistrovství. Ale abych se cpal na umpir a bylo na mě hodně vidět, ne, to určitě ne. Navíc byla jiná doba a o naše rozhodčí nebyl venku zájem. Někdy vyjel Libor Syblík, Jára Bečka, Franta Rychetský či Buriánek, pak taky Tonda Bubeník. S postupem času to bylo samozřejmě jiné, naši rozhodčí začali jezdit do zahraničí víc.“ Přesto se Stanislav Přáda dostal k mimořádným zápasům. „Když se u nás konala velká mistrovství či utkání Davisova poháru, tak jsem třeba pískal zápas Honzy Kodeše s Rochem, seděl jsem například na umpiru při zápase Goolagongové, ale brzy jsem se dostal do funkce asistenta vrchního rozhodčího a to jsem moc fiftýnů z mistrovství či Davis Cupů neviděl. V zákulisí mají tihle lidé dost práce a starostí...“
Zkráceno pro web
Chci se zlepšovat. S tím přijde všechno!  - str 31 /dialog měsíce/
Takhle dominantní vládkyni už ženský tenis dlouho neměl. VIKTORIA AZARENKOVÁ měla úžasný vstup do této sezony, vyhrála 26 zápasů v řadě, které jí přinesly tituly v Sydney, Dauhá, Indian Wellsu a hlavně premiérový grandslamový triumf na Australian Open. Po něm se usadila na pozici světové jedničky. Dvaadvacetiletá Běloruska s parádním bekhendem, před zápasy roztančená při svém přípravném rituálu, v soukromí snad až závislá na nákupech, které sbírá (a také zamilovaná do Sergeje Bubky mladšího), tak díky vítězství v Melbourne nemusí poslouchat řeči o královně bez koruny jako některé její předchůdkyně. Zároveň se podle jejích vyjádření zdá, že má o své tenisové cestě jasno a ví, jak se na vrcholu udržet a dobývat další primáty z nejsledovanějších scén světa.

Mnoho tenistek doplatilo ve svých prvních grandslamových fi nále na nervozitu. Díky čemu jste se vy s ní v Melbourne srovnala?
Ale já jsem byla super nervózní. Nemohla jsem se dočkat finále, to čekání bylo strašné. Pořád jsem se ptala – kdy už se konečně začne hrát? Pak byly první dva gamy z mojí strany hrozné, ale rychle jsem se srovnala. A pak už jsem jen bojovala a snažila se být lepší než soupeřka.
Který moment na cestě za vaším prvním grandslamovým titulem byl nejtěžší?
Určitě semifinále proti Kim Clijstersové. Ona je opravdová šampionka, obhajovala titul. Při mečbolu jsem měla pocit, že moje ruka váží snad dvě stě kilo. Ale proměnila jsem ho a tenhle zápas mi přinesl hodně sebevědomí. Byl to úžasný moment, zkušenost, která mě hodně naučila.
Máte pocit, že jste na své první grandslamové vítězství dosáhla rychle, nebo to byla dlouhá cesta?
Především se za ním skrývá mnoho tvrdé práce. Ale nezabývám se tím, jak dlouho to trvalo – hlavně, že přišlo. Postupovala jsem k tomuto cíli krok za krokem, přes pár překážek, semifi nálových nebo čtvrtfinálových porážek. Ale každá mi přinesla neocenitelné zkušenosti. Hlavně ta se Serenou Williamsovou ve čtvrtfinále Australian Open 2010, kdy jsem měla dobře rozehraný zápas, ale nakonec jsem ho ztratila. Brala jsem to jako velké poučení, které mi pomohlo vydat se po správné cestě. A loni jsem se hodně poučila. Každou prohru jsem analyzovala do detailů, které se teď snažím využít ve svůj prospěch. Zkouším být vyrovnaná a profesionální každý den...
Zkráceno pro web