Obsah čísla 08/2011

PETRA KVITOVÁ,
premiérový grandslamový
titul a z Wimbledonu!   

Snímek: Pavel Lebeda
6-9
Wimbledon
10-12
Zajímavosti ze světa
13-15
Můj příběh: Mardy Fish
16-17
Tenis na vozíku
I-XL
Příloha: Fiftýn plus
18-20
Mistrovství Evropy juniorů
21
Purum Trophy
22-23
Rieter Cup
24-25
Trenér (Milan Bouzek)
26-27
Za oponou
28
Před 10 lety (1. vítězství na MSJ)
29
Pardubická juniorka
31-32
Dialog s Davidem Kotyzou

Hostováno na www.rozhled.cz
Letní termínová listina 2011
Její přílohou jsou úplná Tenisová pravidla a řády (soutěžní, klasifikační, registrační, přestupní, disciplinární). LTL nebude v běžném prodeji, objednat si ji můžete na adrese:T/Production, Marie Burianová, Hudečkova 10, 140 00 Praha 4,
tel/fax 241 442 398
e-mail: burians@volny.cz

Cena včetně DPH (bez balného
a poštovného) je: 95 Kč

Stále si také můžete objednat Ročenku TENIS 2010, Celostátní a oblastní tenisové žebříčky za rok 2010 a předplatné časopisu Tenis.
Chybí-li vám některá starší čísla, rádi vám je zašleme.


Archiv předchozích čísel
Příloha Fiftýn Plus
Evropský šampionát do 14 let přinesl českému tenisu tři medaile
Na plzeňských Borech pod rumunskou taktovkou
Chyba s Krstevem se probojovali do finále čtyřhry Kolodziejová si za postup do semifinále odnesla bronzovou medaili Kolodziejová, Žovincová byly ve čtyřhře první nasazené, nakonec skončily na bronzovém stupni Mistrovství Evropy staršího žactva ovládla rumunská reprezentace Finále dvouhry bylo rumunskou záležitostí, vyhrál Bogdan Borza, zlato vybojovala dvojice Bogdan Borza – Nicolae Frunza Boj o singlové zlato mezi Chorvatkou Anou Konjuhovou a Švýcarkou Belindou Bencicovou přinesl velkou chorvatskou tenisovou radost Titul v dívčím deblu po boji získaly reprezentantky helvetského kříže Belinda Bencicová – Chiara Grimmová Kolářová s Bouzkovou nezklamaly, na mistrovství sbíraly zkušenosti Dominik Starý nenaplnil medailové očekávání Zástupce Tennis Europe Wil Hoppenbrouwers chválil organizátory, šampionát v Plzni má už tradičně dokonalé zajištění Zpravodajství na str. VI a VII
Londýn: Na plese vítězů
Petra Kvitová vyhrála Wimbledon způsobem start – cíl. Od začátku nasadila hodně vysokou laťku, kterou se jí povedlo držet až do závěrečného míčku. Svůj vůbec nejlepší tenis blízký absolutní dokonalosti předvedla v prvním setu osmifinále proti Belgičance Yanině Wickmayerové. A do svého čtvrtfinálového duelu ztratila navzdory zranění stehenního svalu pouhých 15 her. Zřejmě ten nejzásadnější moment z celého turnaje přišel v semifinále, během třetího setu zápasu s Běloruskou Viktorií Azarenkovou. Důležitější než samotné vítězství totiž možná bylo potvrzení jedné už dříve získané zkušenosti. Petra mohla prohrát klidně dvakrát 0:6 a nic dramatického by se vlastně nestalo ve srovnání s tím, kdyby ztratila zápas z vedení 3:0 v rozhodujícím třetím setu. Právě to se totiž české tenistce přihodilo na předchozím grandslamovém turnaji v Paříži v osmifinále proti Číňance Li Na...
Úvodní slovo - str. 4
Je jí jedenadvacet let a najednou je z ní – zjevení. Novináři na ni čekají na hradním nádvoří, aby se dozvěděli, že prezident sledoval její finále, že jí neskonale fandil a že mu Petra dala raketu a svou fotografii s wimbledonskou trofejí. „To je ten slavný talíř? Krásný. Kolikrát ho ještě budete mít v rukách?“ ptal se prezident při krátkém setkání s wimbledonskou šampionkou a ona odpověděla: „Snad víckrát, než jednou.“ Kdyby nebylo druhého července a jejího dokonalého výkonu ve Wimbledonu, nikdy by se čeští novináři nezajímali, za jak dlouho si umí uplést cop. Představte si, podařilo se jí to za šestadvacet vteřin a všichni byli spokojeni… To je, co? A ještě k tomu vyhrála Wimbledon… Kdo zná Petru Kvitovou, dobře ví, jak jí po proměněném mečbolu v prvních hodinách a dnech bylo. Nemá rozhodně tyhle legrácky ráda, nikdy slávu nevyhledávala a najednou šokovala snad úplně všechny. 
Více »
Český Wimbledon a korunovace nového krále - str. 6 /Wimbledon/

Petra Kvitová
Šampionát –ová“ stálo v britském tisku v narážce na ženskou část nejslavnějšího turnaje na světě. S tím, že Španěl Rafael Nadal dříve nebo později uvolní pozici jedničky Srbovi Novaku Djokovičovi se totiž tak nějak počítalo, ovšem už jen sotva s tím, že bude mít stopětadvacátý ročník Wimbledonu tři české šampionky. Vždyť na něco takového čekal český tenis od roku 1990. A možná trochu symbolicky – právě v roce 1990 se narodila teď už hezkých pár dní vítězka dvouhry z All England Clubu Petra Kvitová.
Probděná noc vítězky Byla neděle, třetího července roku 2011 a Srb Novak Djokovič se právě chystal potvrdit čerstvě získané postavení v čele světového žebříčku finálovým vítězstvím nad Španělem Rafaelem Nadalem (vy už dávno víte, že se mu to povedlo) a na tréninkové kurty tou dobou mířila náramně naladěná trojice. Petra Kvitová coby čerstvá wimbledonská vítězka a dva muži, kteří se na úspěchu také hodně podíleli. Herní trenér David Kotyza a kondiční kouč Jozef Ivanko. Všichni tři vypadali šťastně, ale zároveň poněkud unaveně. „Skoro jsem nespala.  Více »
NEHODLÁ NIC MĚNIT! - str. 10
Nelíbí se vám vřeštění tenistek a ruší vás při sledování jinak zajímavé hry? Ian Ritchie, ředitel All England Club, sdělil britským médiím, že by byl rád, kdyby hlasitých výkřiků hráček ubývalo. Věc má ovšem malý háček: Jedna z nejhlasitějších tenistek na kurtech, Běloruska VIKTORIA AZARENKOVÁ, mu totiž vzkázala, že se svým hlučným projevem nehodlá „kvůli dýchání“ nic udělat. Jedenadvacetileté turnajové čtyřce Azarenkové v prvním kole letos v Londýně naměřili pětadevadesát decibelů, přičemž proti Slovence Magdaleně Rybárikové vydala i zvuk trvající vteřinu a půl. „Rekord“ v síle vřeštění drží ve Wimbledonu „sibiřská siréna“ Maria Šarapovová, které předloni naměřili ještě o deset decibelů více. Právě v roce 2009 se vedla relativně vážná debata o výkřicích při úderech, jenže bez výsledku. Po zápase letošního prvního kola utkání Azarenkové, kdy se její jekot rozléhal areálem, problém vyvstal znovu. „Diskutovali jsme o tom se zástupci okruhů. Pomohlo by, kdyby se hlasité projevy zklidnily a bylo jich méně,“ řekl šéf nejslavnějšího tenisového areálu světa Ritchie deníku Daily Telegraph. „Výdechy“, které především Azarenková a Šarapovová vydávají, jsou nepříjemné pro diváky, ale i pro soupeřky. Ty kvůli nim hůře slyší zvuk míče odrážejícího se od její rakety. „Omlouvám se, ale změnit to nemohu, protože je to součást mého dýchání. Je to přirozené, dělám to odmalička. Nebyla jsem v mládí moc silná, tohle mi pomáhalo dávat míči víc rychlosti a síly. Nedělám to, abych někoho otrávila. Přijďte si mě poslechnout na trénink, je to stejné,“ tvrdí Viktoria Azarenková. Běloruska si ale rozhodně nemyslí, že dělá něco špatného. „Na kurtu uvidíte spoustu jiných věcí, které soupeře rozruší, a nikdo o nich nemluví. Každý má vlastní triky, třeba si dvacetkrát zavolat maséra. Výkřiky patří ke hře,“ dodává sebevědomě a naznačuje, že hluku při hře se ženský tenis i přes negativní názory odborníků jen tak nezbaví.
Více přináší tištěné číslo magazínu
UKÁZAL HÝŽDĚ „PRO DOBROU VĚC“ - str. 10
Francouzský tenista JO-WILFRIED TSONGA napodobil Španěly Tommyho Robreda a Fernanda Verdaska a pózoval pro fotografy nahý. Snímky hráče v britském vydání magazínu Cosmopolitan upozorňují na nebezpečí rakoviny varlat a prostaty. Odhalené fotky v té době devatenáctého hráče světa Tsongy vznikly v průběhu antukového turnaje série Masters v Monte Carlu. „Na ženách miluji oči,“ řekl šestadvacetiletý rodák z Le Mans. Když se Francouze ptali na jeho vlastní tělo, prozradil, že nemá rád svá chodidla…. „Oblíbenou částí mého těla jsou hýždě,“ uvedl. Tsonga je na snímku podobně jako Robredo i Verdasco vyfocen nahý jen s raketou v ruce. Robredo v roce 2007 přiznal, že původně nechtěl o svlékání ani slyšet. „Nakonec jsem si to ale rozmyslel. Přece jen to je pro dobrou věc,“ řekl tehdy Španěl.
VSTALA JSEM ZE SMRTELNÉ POSTELE… - str. 11
Pokud rivalky SERENY WILLIAMSOVÉ doufaly, že už se Američanka kvůli zdravotním problémům nevrátí na tenisové kurty, zmýlily se. Devětadvacetiletá vítězka třinácti grandslamových turnajů sice podle svých slov už „ležela na smrtelné posteli“, ale nyní je zpět. A její touha po tenisových vavřínech trvá. „Přijela jsem vyhrát,“ řekla Serena před turnajem v Eastbourne, svým prvním od loňského triumfu ve Wimbledonu. „Doufám, že při grandslamových turnajích se dostanu na vrchol. Můj postoj se nezměnil, pořád mám neukojitelnou touhu vyhrávat. Ale nepřipravuji se pouze na jeden turnaj, na Wimbledon nebo na US Open, ale na celý zbytek mé kariéry,“ prohlásila. Mladší ze sester Williamsových nejdříve vyřadilo ze hry nešťastně pořezané chodidlo. Nohu si zranila během oslavy wimbledonského triumfu při odchodu z restaurace v Mnichově. Měla poraněné vazy a po dvou operacích sádru na pět měsíců. Když už se zdálo, že se vrátí, přišla v únoru mnohem větší komplikace – plicní embolie. „Měla jsem krevní sraženiny v obou plicích. Hodně lidí kvůli tomu zemře, protože to neodhalí. Já nemohla dýchat, ale jen jsem si myslela, že jsem z formy,“ řekla Serena, které údajně pomohl odhalit problém šestý smysl sestry Venus. „Serena volala a já jí řekla, ať si najde, jaké příznaky má plicní embolie. Zjistila jich dost a naštěstí to neignorovala a zašla k doktorovi,“ tvrdí Venus. Místo na párty mladší zamířila na vyšetření. „Teď jsem šťastná, že jsem na oslavu nešla. Kdybych se objevila u lékaře o dva dny později, mohla jsem mít po kariéře. A mohlo to být ještě horší…“ řekla Serena a označila svůj stav ze začátku roku za velmi vážný. „Ležela jsem na smrtelné posteli a možná mě dva dny dělily od konce,“ pronesla dramaticky. Během roční pauzy jí tenis prý hodně chyběl. „Hodně! Víc, než si mnozí dokáží představit. Opustila jsem okruh jako světová jednička. Proto jsem nažhavená hrát opět dobrý tenis,“ konstatuje Serena, která při návratu na kurty figurovala na 26. místě světového žebříčku WTA. „V tréninku se cítím fit. Lámu rakety, což je dobrá známka, a těším se, až se budu hádat s rozhodčími,“ vtipkovala. Po zranění se vracela už několikrát a vždy excelentně. Tentokrát jde ale o něco nového. „Bude to zcela odlišné. Jsem na zcela jiné cestě. Měla jsem obrovské štěstí, že mám kolem sebe skvělé lidi,“ dodává Serena a připomíná: „Vstala jsem ze smrtelné postele!“
BUDE SE VĚNOVAT UŽ JEN DCEŘI
Vítězka pražského turnaje WTA z roku 2009 SYBILLE BAMMEROVÁ končí tenisovou kariéru. K posledním představením jedenatřicetileté rakouské hráčky na „velké scéně“ patřilo utkání prvního kola Wimbledonu, v němž podlehla hladce Rumunce Monice Niculescuové, když v tomto utkání uhrála pouhé dva gamy. Rodačka z Lince patřila k několika málo matkám na profesionálním okruhu WTA tour, její dceři Tině je v současnosti devět let. V roce 2007 se stala díky zisku titulu na turnaji v Pattayi po osmnácti letech první matkou, která vyhrála turnaj WTA. Dva roky poté triumfovala Bammerová v Praze, kde ve finále porazila Italku Francesku Schiavoneovou, budoucí vítězku Roland Garros. Ve světovém žebříčku jí patřilo nejvýše devatenácté místo, jejím grandslamovým maximem bylo dokonce čtvrtfinále US Open 2008. Od začátku letošní sezony vyhrála na okruhu WTA pouhé dva zápasy, ve třech setech zvítězila nad naší Hlaváčkovou a stejným výsledkem zdolala ještě další mladou a ambiciózní hráčku, Švédku Larssonovou. „Sybille odehrála svůj poslední zápas na mezinárodním turnaji. Po úspěšné kariéře opouští dráhu profesionální tenistky,“ oznámil po jejím posledním vystoupení na domácím turnaji v Bad Gasteinu za svou svěřenkyni její trenér Jürgen Waber.
CHYSTÁ BOMBASTICKOU AUTOBIOGRAFII
Tenisová veřejnost se může těšit na další bonbónek. Nepůjde tentokrát o výkony na kurtu, ale o autobiografii bývalé světové jedničky JIMMYHO CONNORSE. Američan podepsal smlouvu s prestižním vydavatelstvím HarperCollins, kniha by měla vyjít příští rok v červnu u příležitosti jeho šedesátin. Memoáry někdejšího majitele osmi grandslamových titulů by měly obsahovat všechny zajímavé partie jeho života. V knize prý najdete vše – tedy od jeho rivality s krajanem Johnem McEnroem až po osobní život, ve kterém mimo jiné prožil románek s Chris Evertovou. Connorsova autobiografie se už dnes očekává s mimořádným zájmem. Hráč přezdívaný Jimbo totiž za své kariéry přinesl do hry pořádný rozruch. Byl obdivován i nenáviděn, protože pro vítězství byl schopen udělat vše a na kurtu se choval skoro jako v ringu. Poprvé usedl na světový trůn 29. července 1974 a vydržel na něm nepřetržitě tři roky. Pak se do čela ještě několikrát vrátil, naposledy v červnu 1983. Na okruhu ATP získal dohromady 109 turnajových titulů, což dosud žádný tenista nedokázal.
Více přináší tištěné číslo magazínu
O zmrtvýchvstání, vzkříšení a závazku - str. 13 /můj příběh/
Zase jedna tenisová kariéra, která si na to nejlepší musela pěkně dlouho počkat. A která musela během let dostat pár tvrdých direktů, aby se zvedla z popela a jako bájný Fénix vylétla ještě výše, než byla před pádem do hlubin. MARDY FISH, dnes devětadvacetiletý Američan, v této sezoně prožívá nejpovedenější období. Vyrovnal své grandslamové maximum, překonal to žebříčkové, stal se americkou jedničkou, na kurtech hraje nejlepší tenis svého života. Velký talent v něm dřímal vždy, ale určité faktory mu bránily naplno prodat schopnosti a tenisové umění. Stříbrný olympijský medailista z Atén dokázal sám najít cestu, jak se probít mezi špičku a vydržet v ní. Přece jen by to ale v jeho podání chtělo pořádný úspěch na těch nejsledovanějších jevištích. Pět titulů má z menších turnajů, na těch ze série Masters už třikrát ztroskotal ve finále. A na Grand Slamech došel nejdále mezi poslední osmičku. Nějaký velký titul by opravdu nebyl na škodu…   Více »
Tři medaile: dost, nebo málo? - str. 18 /ME juniorů/

Česká reprezentace s kapitány Miroslavem Štenclem
a Danem Filjem
„Po loňském triumfu Italů se letos v nejlepším světle představili mladí tenisté Rumunska. Hráli třikrát o zlato, chlapci dvě prvenství vybojovali, dvouhra byla jejich záležitostí. Rumuni s velkou převahou vyhráli v Plzni soutěž národů,“ konstatoval delegát Tennis Europe Wil Hoppenbrouwers na závěr evropského šampionátu staršího žactva v Plzni a předal stříbrný talíř kapitánce rumunského kvarteta Roksaně Marinescuové.
Počtvrté uspořádala společnost RC Sport šampionát v areálu TK Slavia na Borech, stejně jako v předcházejících letech zavládla mezi účastníky spokojenost. Vrchní rozhodčí Martina Řezáčová, žena ze slavného rodu arbitrů, však prožívala horké chvilky: „V úterý nám nepřálo počasí. Zaměřili jsme se pouze na dvouhru a ani v té jsme nenaplnili plánovaný program.
Více »
Nejvíce bodů na konto našeho mládí - str. 21

Starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král s vítěznou Marií Bouzkovou (vpravo) a Mariou Novikovovou
Potřetí se sjeli chlapci a děvčata starého kontinentu do Mariánských Lázní, aby v soutěži mladšího dorostu PURUM Trophy bojovali o body do evropského žebříčku. V hracích plánech však měli převahu starší žáci a žákyně. „Soutěž oproti předcházejícím ročníkům omládla. Pro mnohé účastníky to byla jakási generálka na evropský šampionát staršího žactva v Plzni. Potě - šil mě velký zájem, startovalo jedenašedesát chlapců a šestačtyřicet dívek. Šlo o rekordní účast,“ byla úvodní informace ředitele turnaje seriálu Tennis Europe Stanislava Česala.
Zklamání pro české barvy přinesla vystoupení mladých z plzeňské Slavie. Dominik Starý, jeden z nejlepších Evropanů mezi staršími žáky, nezvládl velké sousto. Startoval totiž nejen na mariánskolázeňských kurtech, ale současně i na turnaji Ex Plzeň Wilson Cup.   Více »
HINGISOVÁ NA OH? S FEDEREREM?  str. 26 /za oponou/
Zní to neuvěřitelně? Britský a švýcarský tisk o tom však čím dál víc spekuluje! Bývalá švýcarská jednička a svého času první dáma světového tenisu Martina Hingisová by mohla spolu s Rogerem Federerem nastoupit při premiéře smíšené čtyřhry na olympijských hrách v Londýně 2012. Třicetiletá rodačka z Košic Hingisová, která ukončila kariéru v roce 2007, tvrdila, že profesionální tenisovou raketu již definitivně pověsila na hřebík, možnost olympijské spolupráce s Federerem ovšem naznačila v rozhovoru pro tenisový magazín The Daily Forehand: „On osobně se mě neptal, ale něco se ke mně doneslo...“ Potvrdila tak kontakt z týmu současného třetího tenisty světa: „Stále je hodně času, je to až příští rok. Také si myslím, že bych předtím musela odehrát nějaké debly nebo mixy. Ale kdoví…“ uvedla vítězka pěti grandslamových turnajů ve dvouhře a devíti ve čtyřhře, která v současnosti hraje pouze exhibice. Hingisová s Federerem už spolu ve smíšené čtyřhře nastoupili. V lednu 2001 dokonce společně vyhráli Hopman Cup, největší a nejznámější soutěž smíšených družstev.
Více přináší tištěné číslo magazínu
SLAVILA TŘETÍ LETOŠNÍ TRIUMF - str. 27
Italská reprezentantka Roberta Vinciová potvrdila na antuce v Budapešti roli nejvýše nasazené hráčky a získala už třetí titul v této sezoně. Po výhře nad Klárou Zakopalovou si poradila ve finále i s Rumunkou Irinou Camelií Beguovou ve třech setech. Na deblovou trofej tam naopak nedosáhla naše tenistka Vladimíra Uhlířová. Osmadvacetiletá Vinciová a o osm let mladší Beguová se spolu utkaly poprvé a 25. hráčka světového žebříčku z Itálie potvrdila roli mírné favoritky. Po více než dvouhodinové bitvě vyhrála. Celkově přidala do své sbírky šestý triumf. Jak už to často mezi ženami bývá, servis obě aktérky budapešťského finále často ztrácely. Konkrétně každá celkem šestkrát. V úvodní sadě prohrála Vinciová své podání dvakrát, přesto zvítězila. Druhá sada byla naopak jasnou záležitostí talentované Rumunky, která srovnala krok. V rozhodující sadě zvítězila Italka znovu, byť vyhrála jen o jednu výměnu. Navíc v ní jako první ztratila podání, ale za nepříznivého stavu 3:4 dokázala utkání otočit. Byla to pak rodačka z Bukurešti, která podávala na udržení v zápase, ale při servisu opět selhala. Letos před turnajem v Budapešti vyhrála Vinciová už jiný antukový podnik, a to v katalánské Barceloně. Zvítězila také na prestižním podniku WTA na trávě v Hertogenboschi. Ve Wimbledonu Vinciová nestačila ve třetím kole na pozdější šampionku Petru Kvitovou. Beguová si po finále v Marbelle zahrála v Budapešti letos podruhé o titul, ale premiérové prvenství na okruhu si nepřipsala. Třiatřicetiletá Uhlířová účinkovala letos v hlavním maďarském městě s jihoafrickou spoluhráčkou Natalií Grandinovou potřetí ve finále, znovu jim však poslední krok nevyšel. Rodačce z Českých Budějovic tak zůstaly na kontě triumfů čtyři tituly, přičemž každý získala s jinou partnerkou.
Nejvíc mě Petra potěší, když se nezmění str. 31 /dialog měsíce/
S tímto mužem zůstane už navždy spojený obrovský úspěch, kterého dosáhla Petra Kvitová vítězstvím na letošním Wimbledonu. Její trenér DAVID KOTYZA mluví o tom, že jeho práce jsou jen takové střípky zasazované do mozaiky, kterou začali tvořit jiní. To jistě, jenže právě on, uvážlivý a inteligentní bývalý ligový tenista z Plzně, do ní přidává své osobité dílky, bez nichž by se jeho svěřenky nemohly dostat tam, kam se to povedlo Lucii Šafářové, Ivetě Benešové a v posledních měsících Petře Kvitové. „My, co jí pomáháme, bychom ji měli podporovat a moc nevylézat,“ shrnul už v All England Clubu svůj trenérský přístup otec dvou dětí.

V čem je Petra výjimečná? Nejprve po tenisové stránce…
Skloubil bych dva faktory. Zaprvé její mentální předpoklady podávat vysoké výkony pod tlakem, tedy ve velkých utkáních na největších turnajích a ve Fed Cupu. Má mentální sílu zvládat stavy, kdy řada hráček kolabuje, ona naopak dokáže svůj výkon ještě vygradovat. Zadruhé: rozvinula svou hru, na kterou byla zvyklá z mládí. Nečekat, až soupeřka udělá chybu, ale hrát agresivní tenis se spoustou přímých bodů. Má tak pojetí hry, které ji předurčuje k možným úspěchům v budoucnu. Společně s tím, jak rozvinula fyzickou kondici, všechno dohromady může perfektně uplatnit.
A v čem je výjimečná po lidské stránce?
Musím říct, že u Petry je velmi vzácné spojení takové – nechci říct obyčejnosti, ale takové dobrosrdečné, otevřené, příjemné povahy. To z ní dělá holku, která dokáže být úspěšná ve sportu, o němž se vždycky říkalo, že člověk musí být trošku gauner, aby vyhrával. Že musí mít vlastnosti, které nejsou ostatním po chuti, aby byl úspěšný. Jednak si to osobně nemyslím a jednak tahle slečna to přesně dokazuje. Když sleze z kurtu, je to nesmírně pohodová, dobrá duše. Ale jakmile na dvorec vstoupí, promění se. Já Petru považuju za ryzího sportovce, o kterých si vyprávíme a dnes už takoví mizí. Ona takhle působí a mně je to strašně sympatický... Zkráceno pro web