Obsah čísla 2/2012

ANDREA PETKOVICOVÁ,
v loňské sezoně hráčka top
ten žebříčku WTA
Snímek: JIŘÍ VOJZOLA
6-8
 Zajímavosti ze světa
9-11
 Můj příběh: Andrea Petkovicová
12
 Hopmanův pohár
13
 Před FC s Německem
13
 Před DC s Itálií
I-XXXVI
 Příloha: Fiftýn plus
17
 Tenis na vozíku
18-20
 Rozhovor s prezidentem ČTS
21
 Halový šampionát ČR mužů
23
 Junioři mezinárodně v Přerově
24-25
 Kanáří naděje
26-27
 Za oponou
28
 Před 85 lety (Fred Perry)
29
 Trenér: Jiří Martinek
31-32
 Dialog s Novakem Djokovičem

Hostováno na www.rozhled.cz
ZMĚNA ADRESY REDAKCE
Redakce časopisu Tenis se od
1. 10. 2011 přestěhovala na novou adresu: Karlovo nám. 5,
120 00 Praha 2,
tel. a fax: 226 205 243
Příloha Fiftýn Plus
DHL – 24. mezinárodní mistrovství ČR staršího dorostu ITF Přerov
Česká radost v Přerově: Siniaková – Roučková
• Nejen o body do žebříčku ITF, ale i o titul mezinárodního mistra ČR hráli dorostenci a dorostenky v přerovském tenisovém klubu Precolor Plus • Do Přerova přijeli vynikající junioři z pětadvaceti zemí • Do čtvrtfinále dvouher se v obou kategoriích probojoval jen Václav Šafránek • Pár Siniaková – Roučková porazil ve finále ukrajinsko-ruskou dvojici Bogoliyová, Tarasovová ve dvou setech • Ve dvouhře vyhráli šestý nasazený Němec Maximilian Marterer, ve finále přehrál Slováka Jakuba Oravce • Dvouhru juniorek získala Švýcarka Belinda Bencic, ve finále na ni nestačila Ruska Kudermetová • Čechům se ve dvouhrách v Přerově moc nedařilo, titul ze čtyřhry juniorek je málo • Zpravodajství na str. IV a V
Ročenka TENIS 2011

Už podevatenácté vyšla Tenisová ročenka, kterou vydává naše redakce ve spolupráci s ČTS. Na více než 200 stranách a barevných přílohách najdete vše podstatné z domácího i zahraničního tenisu minulého roku. Další mimořádně úspěšná sezona svědčí o trvale vysoké výkonnosti našeho sportu. Výsledky ve Fed Cupu i v mnoha evropských i světových soutěžích ve všech juniorských kategoriích jsou obdivuhodné. Radost máme především z výsledků Petry Kvitové, jejího wimbledonského vítězství a prvního místa na Turnaji mistryň. Byla vyhlášena nejlepší sportovkyní roku ČR, získala Zlatého kanára, když pro ni hlasovalo všech 176 osobností českého tenisu. Je navržena na Oskara v kategorii sportovkyně roku, získala cenu ITF jako hráčka roku a sezonu ukončila druhým místem na žebříčku WTA. Spolu s Tomášem Berdychem v lednu letošního roku vyhráli i Hopmanův pohár. Velkou radost máme i ze 7. místa Tomáše Berdycha na žebříčku ATP i z jeho účasti v semifinále na Turnaji mistrů. Mezi veliké úspěchy našeho sportu patří i vyhlášení ITF Květy Peschkeové nejlepší deblistkou roku, stejně tak jako Jiřího Veselého nejlepším juniorem. V Ročence najdete také žebříčky ATP a WTA i kalendáře turnajů těchto okruhů na rok 2012. Ročenka TENIS 2011 Nebude v běžném prodeji.
Objednat si vše uvedené můžete na adrese: T/Production, Marie Burianová, Hudečkova 10, 140 00 Praha 4, tel/fax 241 442 398
e-mail: burians@volny.cz

Doporučená cena je 95 Kč + poštovné a balné.
Na stejné adrese si také můžete objednat předplatné časopisu Tenis, Zimní termínovou listinu 2011/2012, Celostátní a oblastní tenisové žebříčky 2011, případně chybějící čísla našeho časopisu. Rádi vám vše zašleme. Ceny všech publikací najdete ZDE:

Archiv předchozích čísel
Svátek pokračoval i v Perthu  - str. 2-3
Přesvědčivé vítězství v Hopmanově poháru, vynikající výsledky na Australian Open. Český tenis pokračuje ve svém úspěšném tažení i v sezoně 2012. „Jsem rád, že se teď českému tenisu daří. Chvíli to sice trvalo, ale zlom podle mě nastal, když jsme s Radkem Štěpánkem postoupili v roce 2009 do finále Davis Cupu. Další rok se mi pak povedlo uhrát semifinále Paříže a finále Wimbledonu. Pak přišlo i pár dalších dobrých výsledků a loni se k tomu přidala Petra. Udělala z toho absolutně top záležitost! Musím se snažit maximálně jí v tom sekundovat a snažit se na ni dotáhnout, Je pro mě příjemnou motivací vidět, když jí se daří. Na to, jak jsme malá země, jsou naše současné úspěchy neuvěřitelné,“ říkal Tomáš Berdych po vynikajícím výkonu ve čtvrtfinále Australian Open. (fe)
Úvodní slovo - str. 4
Pokračuje tichý, o to úpornější boj o dětskou tenisovou duši a zdá se, že nemá důsledná pravidla. Stačí prolistovat termínovou listinu, skoro na každé mini a babytenisové stránce se nabízí turnajové okruhy a zatím se nenašel nikdo, kdo by řekl – dost, všeho s mírou! Každý z turnajových organizátorů (a nemysleme si, že všichni jdou do těchto projektů s upřímnou snahou pomoci tenisu) by určitě chtěl, aby právě o jeho okruh byl co největší zájem, jezdili k němu čekatelé budoucí tenisové slávy, rodiče, dědečci a babičky (někdy už i osobní trenéři!). A hlavně, aby se plnila kasa. Je nadbytek turnajů, vzniklo hodně okruhů a to je špatné. Kdo chce získat děti a zavázat si je, aby k němu přijely několikrát, jde touto cestou. Kdo do okruhu vstoupí, prostě se musí nebo by se měl vrátit. Vítěz dostane atraktivní zájezd, zajímavou elektroniku či poukázku do supermarketu, kterou vynalézaví rodiče promění v příspěvek na domácnost. Konečně, příprava jejich dítěte něco stojí… Firmy, které se pohybují v tenisovém byznysu, si mnou ruce. Je jim a určitě i v budoucnu bude jedno, že v termínových listinách je i několik okruhů, nesoucích jejich jméno. Co tomu říkají rodiče? Nic! Většina z nich se v tomto bludišti stejně neorientuje, vyhovuje jim, že mají z čeho vybírat. Že turnaje ztrácejí kvalitu, jejich počtem se rozmělňuje i jejich úroveň, že jejich dětem skoro nic nepřinášejí, to si stejně neuvědomují. Jsou mezi nimi primáři, doktoři práv, instalatéři, prodavačky ze supermarketů, ajťáci a mnozí další a všichni mají jedno společné: v bludišti mini a babytenisu většinou nenašli cestu. Kde to všechno začalo? Dříve se u nás hrávaly turnaje „dětí“, tak byly evidovány v termínové listině. V roce 2004 se v Brně konal první oficiální minitenisový turnaj jednotlivců, za dva roky bylo u nás skoro sto turnajů. V sezoně 2006 se uskutečnil zahajovací ročník soutěže babytenisových družstev, na kterém startovalo přes 120 družstev. Tehdy hodně pomohlo nadšení prezidenta Kaderky, konečně, byli jsme prvním svazem na světě, který přišel v mini a babytenisu s určitou koncepcí, finanční dotace ČTS směřovaly do klubů, které zapojily mini a babytenisové týmy do soutěží...
Kompletní úvodní slovo Ing. Františka Kreuze přináší tištné vydání magazínu
ZAHÁJIL ROK JAKO DOKTOR FILOZOFIE - str. 6
Loni sice nevyhrál žádný turnaj, ale jeden titul ruský tenista MICHAIL JUŽNYJ získal. Bývalý osmý hráč světového žebříčku dokončil studium na univerzitě a do sezony 2012 vstoupil už jako doktor filozofie. Devětadvacetiletý Južnyj absolvoval Moskevskou státní univerzitu tělesné výchovy, sportu, mládeže a turismu bez většího zájmu tamních médií v listopadu loňského roku. Vítěz sedmi turnajů ATP musel odpovědět asi na dvacet otázek a všech šestnáct členů vědecké rady následně potvrdilo jeho titul Ph.D. „Byl jsem trochu nervózní, protože to pro mě bylo něco nového. Nedá se to srovnávat s tenisovým zápasem, který hraju každý týden. Odpovídal jsem na otázky a odůvodňoval svá tvrzení, což je něco jiného. Na druhé straně jsem mluvil o tom, jak vypadá můj život, co dělám každý den na kurtu,“ uvedl Južnyj na oficiálním webu ATP tour. Moskevský rodák se ve své absolventské práci věnoval filozofii přístupu k tenisu a doufá, že tím pomůže svým následovníkům. „Tenis je můj život. Chtěl bych ukázat mladým hráčům a koučům, co si o něm myslím,“ uvedl Južnyj. Studovat začal ruský daviscupový reprezentant v roce 2005. Vzhledem k tomu, že tráví na okruhu jedenáct měsíců v roce, tak si raději nestanovil žádný časový limit. „Neřešil jsem, jestli mi to potrvá pět, šest či osm let. Mám z toho dobrý pocit, protože jsem udělal to, co jsem chtěl,“ sdělil novopečený doktor, který se v době studia, v lednu roku 2008, dostal na své žebříčkové maximum – osmé místo computeru ATP. Po tradičním přípravném období v Thajsku zahájil letošní rok v lednu na turnaji v Dauhá.
NEMÁ RÁDA SPORT...  str. 6
Patří mezi hrající legendy sportu, v němž získala všechny velké tituly. Jak ale na začátku nové sezony fenomenální SERENA WILLIAMSOVÁ přiznala, tenis jí k srdci nikdy příliš nepřirostl! „Nechápu, jak jsem se mohla stát sportovkyní,“ překvapila své fanoušky Američanka opět velmi extravagantním prohlášením. Třináctinásobná grandslamová vítězka hodlá v tomto roce ještě více „ořezat“ svůj sportovní kalendář, neznamená to však, že se s tenisem loučí. Jedna z nejdominantnějších hráček poslední dekády nicméně tvrdí, že sport a s ním spojenou fyzickou námahu vlastně nemá ráda. „Nikdy jsem sport neměla ráda. Nechápu, jak jsem se mohla stát profesionální tenistkou,“ tvrdí Serena Williamsová: „Nemám ráda trénink a cokoli spojeného s fyzickou námahou. Když přijde řeč na sezení a nakupování, v tom jsem vynikající. Ale trénování byla vždycky moje slabina.“ Mladší ze slavného sesterského dua si uvědomuje, že je na sklonku své kariéry. Navzdory tomu, že hodlá startovat na menším počtu turnajů, se však ještě s tenisem neloučí. „U mě jde především o motivaci. Pokud ji mám, tak je všechno v pořádku. Určitě neabsolvuji kompletní sezonu, chci dělat i jiné věci mimo tenis. Právě to by mi mělo pomoci motivaci udržet. Vždycky jsem se připravovala na život po tenisu, ale zatím se ještě nikam nechystám,“ tvrdí bývalá světová jednička.
PODEZŘELÝ CHCE DO PRVNÍ DESÍTKY  - str. 8
Francouzský reprezentant RICHARD GASQUET si na začátku sezony znovu věří. Po dlouhé době ho prý nelimitují žádné zdravotní problémy a má tak za sebou povedenou přípravu. V roce 2012 plánuje zaútočit na první světovou desítku. Už jako devatenáctiletý byl obrovským talentem a klepal na dveře první světové desítky. Prodrat se do ní dokázal v roce 2007, kdy se stal světovou sedmičkou. Jeho kariéru však brzdila častá zranění a předloni dokonce aféra kolem užívání kokainu. I když u soudu uspěl s tvrzením, že se mu zakázaná látka dostala do těla při líbání s dívkou, několik měsíců nehrál a čekal ho těžký návrat. Loni se už znovu škrábal na výslunní, druhá polovina sezony se mu však příliš nepovedla a rok zakončil na 19. místě computeru ATP tour. Ovšem letos hlásí, že problémy s ramenem jsou pryč a věří v dobré zítřky. „Pokusím se proniknout do top ten. Před několika lety jsem to už dokázal a myslím, že to jsem schopný zopakovat i letos,“ tvrdí nyní pětadvacetiletý Francouz. Gasquet v roce 2004 vyhrál čtyřhru smíšených dvojic na French Open s Tatianou Golovinovou, letos začal druhým místem na Hopmanově poháru, kde s krajankou Bartoliovou nestačili pouze na naši dvojici Berdych a Kvitová. „Jednou jsem mix zkusil a hned jsem zvítězil na Roland Garros. Vlastně jsem v mixu skoro nikdy neprohrál, takže si na tuhle pro mě netradiční disciplínu věřím.“
CORRETJA VYMĚNIL COSTU - str. 8
Novým nehrajícím kapitánem španělských tenistů pro Davisův pohár se stal ještě koncem loňského roku ALEX CORRETJA. U posledních vítězů soutěže nahradil Alberta Costu, který po třech letech povýšil do funkce svazového koordinátora pro všechny reprezentační výběry. Sedmatřicetiletý Corretja, bývalá světová dvojka a dvojnásobný fi nalista French Open, má podle prohlášení svazu smlouvu na dva roky. „Stal jsem se kapitánem nejlepšího týmu na světě,“ uvedl po svém jmenování Corretja, který jako hráč pomohl Španělsku vybojovat první daviscupový triumf v roce 2000. Costa za tři roky získal se španělskými tenisty Davis Cup dvakrát – předloni po fi nálové výhře nad českým týmem, loni po vítězství nad Argentinou. Jeho nástupce však bude v letošní sezoně postrádat momentální světovou dvojku Rafaela Nadala, jenž dává před týmovou soutěží přednost přípravě na londýnskou olympiádu. Nejistá je údajně také účast pátého hráče světa Davida Ferrera. (vek)
Před žebříčkem dává přednost kvalitě hry str. 9 -11 /můj příběh/
Extrovertní, ztřeštěná rockerka, inteligentní rebelka, možná budoucí politička. A také výborná tenistka. Tohle všechno sedí na hráčku jménem ANDREA PETKOVICOVÁ. Čtyřiadvacetiletá Němka patřila před zraněním, kvůli kterému aktuálně nehraje, do elitní světové desítky. I když ještě nevyhrála žádný opravdu velký turnaj a na grandslamové scéně se prosadila maximálně do čtvrtfinále, neustále se zlepšuje a posouvá nahoru. Zraje. Nástupkyni SteffiGrafové v ní německý tenis mít nebude. To ale neznamená, že si své jedničky u západních sousedů neváží. A když náhodou úplně nezaujme v příštích letech tenisovými výsledky, umí to jinak. Oslavným tanečkem po vítězném utkání přímo na kurtu, svými plány na život po tenisové kariéře, nahráváním rockových písniček. Občas to ovšem přežene, jako když mezi novináře přijela na invalidním vozíčku... Andrea Petkovicová je prostě svá. „Tak jsem vyhrála jackpot,“ pronesla v polovině ledna. Když tohle řekne tenistka, snad každý si představí, že triumfovala na velkém, nejlépe grandslamovém turnaji, nebo se vyšplhala až na pozici světové jedničky. Jenže tentokrát to bylo jinak. Německá fedcupová reprezentantka si totiž i v hodně nepříjemné chvíli zachovala nadhled a smysl pro humor. I když tedy v tomto případě celkem drsný vůči vlastní osobě. „Moje zranění se objevilo jen devětadvacetkrát na celé zeměkouli,“ vysvětlila vítězka dvou turnajů okruhu WTA svou první větu. Specialisté na kyčle v Heidelbergu u ní odhalili únavovou zlomeninu ve spojení kosti křížové, kyčelní a pánevní. Upřesnili tak diagnózu stanovenou na lednovém turnaji v australském Sydney. Samozřejmě se jedná o zranění neslučitelné s tenisem. A vůbec s jakýmkoli pohybem. „Prý bude nejlepší, když nebudu dělat vůbec nic,“ okomentovala trpce doporučení lékařů Andrea. Aktuální desátá tenistka světového žebříčku musela na tři týdny absolutně zapomenout na pohyb, na svůj sport minimálně na měsíc a půl. Obhajoba čtvrtfinále na Australian Open se tedy nekonala, stejně jako se německý fedcupový tým bude muset úvodní únorový víkend obejít bez své opory v utkání první kola Světové skupiny ve Stuttgartu proti obhájkyním vítězství, Češkám. Kapitánka německého družstva Barbara Rittnerová se smířila s absencí předpokládané jedničky i díky tomu, že má na výběr z několika kvalitních náhrad. „Poradila jsem Andree, ať letí na dovolenou. Stejně teď nemůže nic dělat, tak ať se sebere a odletí do tepla, kde přijde na jiné myšlenky. Navíc sluníčko pomůže zhojit zlomeninu...“
Zkráceno pro web
Triumf skvělých jednotlivců i výborného týmu  - str. 12 /Hopman cup/

Petra Kvitová a Tomáš Berdych s vítězným pohárem
Od vánočních svátků fungovali jako tým, ale v neděli sedmého ledna dopoledne se jejich cesty na letišti v australském Perthu rozdělily. Ona mířila na silně obsazený turnaj do Sydney, on pro změnu na prestižní exhibici v Kooyongu. Nejlepší čeští tenisté Petra Kvitová a Tomáš Berdych se ale rozhodně nerozcházeli ve zlém. Svá zavazadla měli totiž těžší o míček posetý diamanty, který na Hopmanově poháru společně a zároveň každý zvlášť získali. Úspěšný týden načali výhrou nad Bulharskem v úvodním zápase ve skupině a zakončili jej fi nálovým vítězstvím nad silnou Francií. Ona porazila dvě hráčky nejužší světové špičky včetně světové jedničky Wozniacké z Dánska, on zase přesvědčivě zdolal hráče tabulkově podobné výkonnostní úrovně Američana Fishe a Francouze Gasqueta. Když pak během závěrečného ceremoniálu podřepli s trofejí, aby se přiblížili úrovni na vozíčku sedící Lucy Hopmanové, stále vitální dvaadevadesátileté vdovy po Harrym Hopmanovi, dostali na svou stranu i ty nejneutrálnější fanoušky v hledišti arény Burswood Dome. Petro, Tomáši, ono to vypadalo všechno hodně jednoduše, neprohráli jste ani jednu dvouhru. Pokaždé už bylo rozhodnuto po vašich singlových zápasech. Ale byla tam někde nějaká komplikace, kterou někdo mohl přehlédnout, ale pro vás byla důležitá? Petro?
Problémy jsem měla já na začátku turnaje, kdy jsem cítila achillovku. Nebyla jsem úplně ready, ale doktoři mě dali do kupy. Dík patří hlavně Tomovi, hodně mi pomohl, abychom nemuseli hrát toho mixa. Konečně vyhrál…
Co u vás, Tomáši? Vypadalo to, že jste se zápas od zápasu zlepšoval.
Ano, to je přesné zhodnocení. Od prvního zápasu to bylo lepší a lepší až k finále. A můžu říct, že to byl na závěr (dvousetová výhra nad Gasquetem) opravdu můj nejlepší výkon. Ta vzestupná tendence je ideální, rozhodně lepší, než to nejlepší předvést první zápas a pak se nějak protrápit do konce. Úvodní zápas (s Dimitrovem) byl mým nejtěžším okamžikem, nechci říct, že jsem se tím utkáním protrápil, ale musel jsem hodně bojovat a ten duel byl nejtěžší.
Petro, co vám tento týden dal? Tedy kromě krásné ceny, co si z Perthu odvážíte.
Bylo moc příjemné zahájit sezonu s tak výborným týmem. A pohoda poté vyvrcholila v tom, co jsme předváděli na kurtu. Snad to bude pokračovat, já také předvedla ve finále to nejlepší (s Bartoliovou) a doufám, že to bude stále čím dál lepší.
Tomáši, zeptám se stejně i vás. Co si odvezu? Tak tu cenu... Ale mám z toho spoustu zkušeností, už jsem tu párkrát byl, ale letos jsme vyhráli. Navíc soupeři nebyli ledajací, třeba Dimitrov může být letos hodně nepříjemný, Fish i Gasquet byli těžcí protihráči. Jsem rád, že se mi začátek roku tak povedl. Nebudu říkat, že to bude jen čím dál lepší, nevím, jak by se to dalo celý rok vydržet, ale je super takhle zvládnout akci. To si vezmu dál, začnu na tom stavět a od první kostičky zkusím zase postavit celou pyramidu...
Více přináší tištěné číslo magazínu
Němky se chtějí vytáhnout - str. str. 13 /Fed cup/

Angelique Kerberová
Los v japonském Kobe rozhodl, že české fedcupové šampionky narazí v letošním prvním kole Světové skupiny na tým Německa, který má navíc výhodu domácího prostředí, hraje v Porsche Aréně ve Stuttgartu. Proti jakým soupeřům jsme mohli také nastoupit? Srbsko, Ukrajina a venku Španělsko. Nehrající kapitán Petr Pála moc spokojený nebyl. „Určitě je to jeden ze dvou nejtěžších soupeřů. Vzhledem k vyrovnanosti německého týmu a formě, v jaké jejich hráčky hrají, je to možná ten nejsilnější soupeř,“ komentoval los. „Ukrajina doma by byla ideální, ale člověk si nevybere. Budeme se s tím muset poprat, máme také silný tým, takže jsem zvědav, s čím na nás vyrukují.“ Od červencového losu v Kobe se toho hodně událo, Petra Kvitová se stala světovou dvojkou a podle expertů, anket WTA a ITF dokonce královnou světového tenisu, na druhé straně Němky ztratily svou jedničku, tehdy jedenáctou hráčku WTA Andreu Petkovicovou. Zápas ve Stuttgartu bude pro český tým už pátým duelem na palubovce soupeře.
Po oznámení losu byla německá kapitánka Barbara Rittnerová přirozeně optimistická: „Česko je určitě nejtěžší los, který jsme mohli mít, ale skvělé je, že hrajeme doma. Toužíme po odvetě.“ Věřila i v bojovnost a týmovou oddanost Andrey Petkovicové, ale najednou bylo všechno jinak. Petkovicová prohrála v Sydney ve čtvrtfinále s A. Radwaňskou, měla problémy s pohybem a lékařskou diagnózu australských lékařů potvrdili specialisté v Heidelbergu a diagnóza zněla – únavová zlomenina ve spojení kosti křížové, kyčelní a pánevní. „Je to pro mě obrovské zklamání. Člověk podřizuje sportu všechno, má za sebou týdny tvrdé dřiny a najednou to přijde vniveč ještě před prvním Grand Slamem sezony,“ říkala zklamaná Němka, která navíc určitě toužila po odvetě za nepovedený zápas v Brně, kdy jako týmová jednička prohrála nejen s Kvitovou, ale i s Hradeckou. Kapitánka Rittnerová – přesně v duchu dávné moudrosti, vše špatné, pro něco dobré – tehdy na adresu Petkovicové řekla, že „pro Andreu to bylo hodně složité, že dvakrát prohraje, s tím jsme nikdo z nás nepočítal. Ale hodně se z těch zápasů poučila, pomohly jí v její kariéře, určitě byla od té chvíle mnohem zodpovědnější.“ Pála nominoval k zápasu prvního kola tým ve složení – Petra Kvitová, Iveta Benešová, Lucie Hradecká a Barbora Záhlavová-Strýcová, sestavu, která loni vybojovala postup do finále Fed Cupu v Charleroi. Tehdy přiletěla do Belgie Šafářová, zranila se a nahradila ji právě Hradecká. Ta je od té doby stálou členkou Pálova výběru. Kapitán to ani tentokrát neměl lehké, jak říká – „stále mám na výběr minimálně osm hráček...“
Zkráceno pro web
Tenis bez krevet a drahého šampaňského str. 18-20 /doma/
Prezident českého tenisu IVO KADERKA prožívá šťastné období, konečně se dočkal, tým Fed Cupu vyhrál po třiadvaceti letech slavnou týmovou soutěž. On navíc vždycky toužil zažít velký týmový úspěch. Byl ve Wimbledonu, když Petra Kvitová získala nejslavnější trofej na světě. Tomáš Berdych je už skoro dva roky neustále ve světové desítce, Jiří Veselý světovou juniorskou jedničkou, Davisův pohár stále ve Světové skupině. Za pár dní to bude čtrnáct let, co je Ivo Kaderka ve funkci šéfa Českého tenisového svazu a sezona 2011 byla zcela jasně jeho nejúspěšnější.
„Samozřejmě, žádný jiný rok nemohl být úspěšnější a nejen pro mě, ale hlavně pro celý český tenis. Mám dobrý pocit, když se říká – český tenis je úspěšný, patří k nejlepším na světě. Ano, byl to fantastický rok. Když se podíváte na ceny ITF za rok 2011, tak hráčkou roku byla vyhlášena Petra Kvitová, v deblovém páru Květa Peschkeová a světový junior číslo jedna Jiří Veselý. A k tomu si přidejme jako tým roku českou fedcupovou reprezentaci, junioři získali prestižní Galeův pohár. Petra vyhrála Wimbledon, Masters, Tomáš se v ohromné konkurenci dostal na Turnaji mistrů do semifinále. Petra byla vyhlášena také nejlepší tenistkou roku podle organizace WTA, navíc získala ještě další tři ocenění. Podle hlasování novinářů byla hráčkou, která v roce 2011 zaznamenala nejvýraznější zlepšení a podobnou cenu, pro nejoblíbenější tenistku, jí udělili fanoušci. Od svých kolegyň navíc dostala Karen Krantzcke Sportsmanship Award, v níž se oceňuje profesionalismus, přístup a smysl pro fair play. Ano, vyhrála jasně domácí anketu Sportovec roku, stejně jako Fed Cup se stal Týmem roku, Tomáš byl sedmý, tenis anketu suverénně ovládl. Když si tohle sečtete, tak vám prakticky nic jiného nezbude, než říct – s tímhle se nemůže pochlubit žádná tenisová federace. V tuto chvíli jsme v rámci ITF zákonitě nejlepší federací na celé planetě. Ano, je to nádherný pocit, mám z toho s celým českým tenisem ohromnou radost, ale rád bych přidal – možná trochu neskromně – štěstí přeje připraveným a my jsme pro tyto úspěchy v minulých letech hodně udělali...“
Více přináší tištěné číslo magazínu
Náplastí bylo deblové zlato dívek - 23 /junioři/

Vítězky čtyřhry Kristýna Roučková a Kateřina Siniaková
Junioři sedmadvaceti zemí se sjeli do Přerova. Čtyřiadvacáté mezinárodní halové mistrovství České republiky – DHL Czech Junior Indoor Open – přilákalo všechny nejlepší, kteří se nedostali na juniorku Australian Open a chtěli na tomto největším halovém turnaji v Evropě vybojovat body přibližující je ke startu na dalším Grand Slamu v Paříži.
Želízkem v ohni byl z českých hráčů především Václav Šafránek, čerstvý finalista předcházejícího mezinárodního juniorského šampionátu Slovenska, žolíkem měl být druhý nasazený Marek Jaloviec.
Naše dorostenky, bez těch nejlepších, příliš šancí neměly. Ostatně, naznačily to již výsledky v Bratislavě. Žalostná byla v Přerově produkce nadějné Anety Dvořákové. Pátá nasazená uhrála s Gabrielou Bertasiuteovou z Litvy pouhé tři gamy. „Nechci být při hodnocení hry Anety krutý,“ říkal reprezentační kouč Dan Filjo a po chvilce přemýšlení dodal: „Bylo to o hledání se na kurtu…“ Pernilla Mendesová, vracející se na mezinárodní scénu, rozstřílela Slovenku Michalu Kuchárovou, poté v dalším střetnutí „ranařek“ po třísetovém boji podlehla Britce Eleanor Deanové. Ta se následně stala osudem Gabriely Pantůčkové, pro niž to bylo, vzhledem k volnu v prvním kole a vzdání Rumunky Ioany Dudcuové (zranění), úvodní vystoupení.
Co k těmto střetnutím Dan Filjo? „S Deanovou to měla Pernilla po návratu těžké. Britka neustále a úspěšně útočila. Patřila jí koncovka třetí sady, ale věřím, že se Mendesová bude zlepšovat. Pantůčková s Deanovou vůbec nestíhala, byla v defenzivě. Ve druhé sadě se zvedla, vyrovnala z 1:4 na 4:4, ale pasivitou se nevyhrává.“ Třetí nasazená Kateřina Siniaková úderovou jistotou od základní čáry snadno přešla přes kvalifikantku, Rumunku Cristinu Eneovou, ale s Ruskou Majou Kacitadzeovou to bylo její poslední singlové vystoupení v Přerově. Po dvou vyrovnaných setech ji aktivnější Ruska jednoznačně přehrála. „Kacitadzeová diktovala tempo, Kateřina se téměř stále bránila. V rozhodující sadě jí utekly první tři gamy,“ konstatoval Dan Filjo...
Více přináší tištěné číslo magazínu
JAK NA NOVÝ ROK, TAK…? - str. 26
Příchod nového roku přivítaly české tenistky Iveta Benešová a Lucie Šafářová na kurtech. A v Brisbane zároveň i vzájemným zápasem. Až jejich šestý souboj přinesl jiný výsledek než pět předchozích: v Austrálii se poprvé z výhry radovala o čtyři roky starší Benešová. Zatímco mnoho lidí po celém světě slavilo úvod letošních dvanácti měsíců na bujarých večírcích, v Brisbane se již rozhořely boje v nové tenisové sezoně 2012. Los turnaje, zařazeného poprvé v kategorii Premier, si paradoxně zahrál s našimi hráčkami. Hned v úvodním kole proti sobě svedl dvě fedcupové reprezentantky. Favoritkou zápasu byla čtyřiadvacetiletá Šafářová, která se v Brisbane v letech 2009–2011 dostala vždy do čtvrtfinále, a v žebříčku byla tou dobou o 29 pozic výše (25. WTA tour). Navíc vyhrála všech pět vzájemných zápasů (naposledy loni na podzim v Linci). Také šesté měření sil začala lépe brněnská rodačka, která v prvním setu ztratila po podání jen čtyři fiftýny a bleskově vyhrála. Jenže pak se hra vyrovnala, Benešová o čtyři roky mladší krajanku celkem šestkrát obrala o servis a po dvou hodinách zvítězila ve třech setech.
Nic není nemožné. Ale opakování bude těžké…  - str. 31-32 /dialog měsíce/
Král. Takové bylo postavení NOVAKA DJOKOVIČE v minulé sezoně. V sezoně snů. Čtyřiadvacetiletý Srb opanoval Australian Open, Wimbledon a US Open, k tomu dalších sedm turnajů okruhu ATP. Zápasová bilance se zastavila na 70 vítězstvích proti 6 porážkám. Logickým výsledkem byl na začátku července po triumfu na londýnském Grand Slamu posun na pozici světové jedničky. Proti soupeřům ze špičky žebříčku Nadalovi, Federerovi a Murraymu odehrál čtrnáct zápasů a prohrál pouze dva – z toho jeden s Britem musel v Cincinnati vzdát. Nejhůře v soubojích se svěřencem slovenského kouče Mariána Vajdy dopadl Rafael Nadal: šest porážek! Závěr roku pokazila rodákovi z Bělehradu zranění, bolavé rameno ho vyřadilo ze zářijového semifinále Davisova poháru a zdravotní problémy výrazně ovlivnily jeho účinkování na listopadovém Turnaji mistrů. Suverénní vládce loňského roku nepostoupil v Londýně ze základní skupiny. Po uplynulé sezoně neudělal ve svém týmu jedinou změnu. Nijak neupravil trénink, nezměnil nic v bezlepkové dietě. A na svém by rád zůstal, i pokud jde o výsledky. Tedy minimálně na svém. Na startu nové sezony byl Djokovič zase v pořádku a nažhavený na další boj o úspěchy.

V minulé sezoně jste určitě nasbíral hodně pozitivních a neocenitelných zkušeností. Cítíte se s nimi teď ještě silnější?
Rozhodně. V předešlých letech mi takové zkušenosti chyběly. Byli tady Federer, Nadal a jejich rivalita a já nevěřil, že je můžu porážet a vyhrávat grandslamové turnaje. Loňské úspěchy mi dávají důvod věřit, že můžu vyhrávat znovu. Věřím ve své kvality a schopnosti, že můžu tento rok své výsledky zopakovat. Bude to mimořádně náročné, ale nikdy nevíte. Nic není nemožné.
Opravdu si věříte?
Rok 2011 byl nejlepším v mé kariéře. Bude těžké ho zopakovat. Ale když jsem dokázal mít takové výsledky jednou, proč ne podruhé? Proč nebýt optimistický? Jsem na startu, všechno je přede mnou. Dostatečně jsem si odpočinul, měl jsem dost času na přípravu.
Takže si neříkáte – jak to jen udělat, aby všechno šlo tak dobře jako vloni?
Upřímně říkám, že ne. Člověku jde hlavou spousta myšlenek, ale zrovna takové ne. Rok bude hodně dlouhý, náročný, ale mám kole sebe tým skvělých lidí, takže bude potřeba mít stejně poctivý přístup ke všemu, jako v minulých letech. Všichni jsme zkušenější, já osobně si hodně věřím. Takže jsem optimista...